Poslepu a po čichu. Po naučných stezkách originálně

Zatajit dech a vsunout ruku do neprůhledného sáčku. Nahmátnete hlínu? Kamínky? Jelení srst? Na takzvané hmatárium narazíte na nové naučné stezce v Krásné Lípě v Českém Švýcarsku. O kus dál si zas můžete zout boty, nechat si zavázat oči a vykročit po stopadesátimetrové trase vysypané šiškami, hlínou nebo kamením.

„Naším cílem bylo návštěvníkům ukázat, že přírodu je možné vnímat nejen zrakem, ale všemi smysly," vysvětluje za autory stezky z Šárka Pešková Českého svazu ochránců přírody. Na své si přijdou nejen chodidla a prsty, ale i nos. „Na čichovém stanovišti, tedy čicháriu, jsou k dispozici pytlíčky s bylinkami. To se hodně líbí dětem z mateřských a základních škol, kterým je stezka primárně určena. Pořádáme pro ně i doprovodné naučné programy," pokračuje.

Během procházky si děti můžou vyzkoušet stopování, koncert na lesní xylofon nebo si prohlédnout hmyzí hotel. To, že se zaměřuje na malé turisty (včetně nenáročného terénu udržovaným lesoparkem), odlišuje krásnolipskou stezku od většiny jejích kolegyň pro dospělé. Ale i na nich ně se pomalu vydávají modernější trendy, byť ne tak hravé.

Naučná stezka Járy Cimrmana

„Panely se základními informacemi typu „tohle je bříza a tohle smrk" už dnes neobstojí," říká Karel Markvart z Klubu českých turistů, který vede značení turistických tras. „Daleko víc se soustřeďují na místní zajímavosti, které se jinde nevidí." Změny doznaly například oblíbené pohledové růžice, tedy schematická panoramata krajiny na vyhlídce. „Prosazují se fotografie, jako například na rozhledně Větruši v Ústí nad Labem."

Zajímavé naučné stezky Cesta kocoura Mikeše, Hrusice - Říčany, 20 km, 12 zastavení s Ladovými kocouřími obrázky a dětskou soutěží, S rytířem na Blaník, Velký Blaník, 3 km, 17 dětských zastavení včetně dřevěných varhan nebo obří hlavy Blanického rytíře Naučná stezka Turold, vápencový lom u Mikulova, 300 m, geologická procházka kolem obřích nerostů kolem včetně zkamenělin měkkýšů a korálů Obnovená Köglerova naučná stezka, Krásná Lípa, 20 km. Nejstarší naučná stezka v Česku. Přírodověděc Rudolf Kögler ji vyznačil na počátku 20. let 20. století. Historická naučná stezka Jáchymovské peklo.Jáchymov, 8,5 km. Vede bývalými pracovními tábory a uranovými doly. Naučná stezka rytíře Kryštofa Jana Šice, Divišov, 7 km, 10 zastavení s úkoly pro děti. Stezku připravili místní školáci. Zlaté Psí hory, Mokrsko (Příbram), 7 km, 12 zastávek, ukazuje jedno z nejznámějších evropskcýh ložisek zlata a upozorňuje na stará i moderní báňská díla Věstonická nádrž, Pasohlávky (Břeclav), 16 km, 6 zastávek, vede kolem novomlýnské nádrže se zatopenou vsí Mušov Labyrintárium Loučeň, zahrada zámku Loučeň, Nymbursko, 1,5 km, 20 infpanelů u 10 bludišť a labyrintů

Procházka po naučné stezce ale neznamená jen kilometry lesy nebo horami. Nejčastěji kombinují přírodní a historické zajímavosti, třeba v Pelhřimově nebo ve Strakonicích křižují jen město. Vykročit se dá po stopách slavné osobnosti (Naučná stezka Járy Cimrmana na Tišnovsku), bitvy (Naučná stezka Bitvy tří císařů u Slavkova) nebo mezi hroby (Naučná stezka Olšanské hřbitovy).

Měří od několika set metrů po dvacet kilometrů, jako například naučné stezky pro cyklisty kolem jihočeských Nových Hradů. Kolik se po nich dá v Česku ujít celkově? „To nikdo přesně neví. Naučné stezky totiž můžou zakládat obce, neziskovky, národní parky a chráněné krajinné oblasti nebo památkáři a žádný centrální registr neexistuje," vysvětluje Jan Moravec z Českého svazu z ochránců přírody. „Jen náš svaz jich loni založil přibližně dvacet. Jiné ale naopak zanikají, protože se o ně nikdo nestará. Celkový počet bych odhadoval asi na pět set."  
 
Mění se nejen podoba, ale také způsob, jakým trasy přírodou  vznikají. Stezku Zlatý vrch u Bečova nad Teplou dílem vytvářely ovce. „Živé sekačky" vypásly z louky kopřivy a další nekulturní rostliny, takže udělaly místo liliím a jiným vzácným rostlinám.  Na infopanelech se turisté dočtou nejen o historii drobných památek roztroušených v okolí, ale i o významu pastvy pro přírodu. Na infopanely ovšem pozor. Vzhledem k jejich jménu by se turista mohl něco přiučit, za informace ale není radno dávat ruku do ohně. Oficiální povinnost nechat je překontrolovat odborníkem není, a tak se může stát, že kážou bludy. Podle Jana Moravce se to nejčastěji týká stezek, které vybudovaly obce. „Často se na nich mísí historická fakta s tamními legendami. Turista se dozví ne to, co se zde skutečně odehrálo, ale jak událost vidí místní."

Stihnout to před zimou

Mnoho naučných stezek se vyrojí jakoby nelogicky právě na sklonku turistické sezony, takže turisté je můžou naostro vyzkoušet až za půl roku na jaře. Subjekty (viz výše), které stezky zakládají, se totiž snaží využít dotací na výstavbu, které jim bývají často přiklepnuty až v létě a které se nedají přenést do příštího roku. Jednou z posledních naučných stezek otevřených letos je pražská trasa Vinořský park - Satalická bažantnice. Tříapůlkilometrová stezka na severovýchodním okraji města prochází přírodní rezervací Vinořský park a také archeologickou lokalitou se zbytky slovanského hradiště. Jako příjemná nedělní procházka jistě obstojí i v zimě.

Foto: CSOP, laduv-kraj.cz, stezky.info