Nizozemsko má novou turistickou atrakci: pro návštěvníky je otevřena "replika" Noemovy archy v "životní" velikosti, která má zájemcům opět o něco více přiblížit vyprávění z biblických dob. Archa je dlouhá 130 metrů, široká 29 metrů a vysoká 23 metrů.
Tvůrci lodi, Nizozemci Johanu Huibersovi, nemohlo náladu zkazit ani bouřlivé počasí, které v podstatě o to více přiblížilo podmínky, za nichž byla, alespoň podle tvrzení v bibli, zprovozněna. Archa měla totiž posloužit k záchraně vybrané skupiny lidí a zvířat před potopou světa.
Huibers, který archu postavil podle biblického popisu, tvrdí, že si tak splnil 20 let starý sen. Úřady vydaly povolení, podle kterého mohou atrakci navštívit denně až tři tisíce lidí.
Předvánoční čas nabízí novou atrakci také v Londýně, kde se tento týden znovu otevírá muzeum slavného romanopisce Charlese Dickense. Muzeum v domě ve čtvrti Bloomsbury prošlo rekonstrukcí za téměř 100 milionů korun. Dickens bydlel v domě v Doughty Street číslo 48 v letech 1837 až 1839 v době, kdy se začal prosazovat jako spisovatel. Napsal zde například slavné romány Nicholas Nickleby a Oliver Twist. Začal tu psát Kroniku Pickwickova klubu. Narodily se tady i jeho dvě dcery.
Dům je podle autorů expozice restaurován tak, aby vytvářel dojem, že v něm Dickens stále bydlí a jen si z něj odskočil. V jídelně je stůl jako připravený k večeři, v patře pak salon, kde návštěvníkům předčítal ze svých děl, stejně jako ložnice, kde zemřela jeho sedmnáctiletá švagrová Mary. Podle literárních historiků tato tragédie ovlivnila řadu scén v jeho románech.
V podkroví v pokojích pro služebnictvo jsou například vystaveny mříže z věznice Marshalsea, kde byl Dickensův otec vězněn kvůli dluhům, stejně jako plechovky z továrny na krém na boty, kde dvanáctiletý Dickens pracoval. Vystaveny jsou i kostýmy, které měli Helena Bonhamová Carterová a Ralph Fiennes v poslední filmové adaptaci Dickensova románu Nadějné vyhlídky.
Dickens bydlel v Londýně na mnoha místech, ať již v chudobě v mládí, nebo v době, kdy byl úspěšným autorem. Dům v Bloomsbury je jeho jediným bydlištěm, které se dochovalo. Až do roku 1923 se v domě bydlelo, pak mu hrozilo zbourání a v roce 1925 ho koupila Dickensova nadace. Znovu otevřené muzeum zahrnuje nyní i sousední dům v čísle 49, kde jsou čítárny, studovny a kanceláře muzea.
