Před 115 lety se rozjela zubačka z Tanvaldu do Harrachova

Unikátní ozubnicová trať z Tanvaldu na Harrachov, otevřená 30. června 1902, byla na přelomu 19. a 20. století postavena jako důležité spojení průmyslové oblasti Liberecka a Jablonecka se západní oblastí Slezska. Spojnice mezi Jizerskými horami a Krkonošemi, nejstrmější železniční trať v České republice, se v posledních letech stala vyhledávanou turistickou atrakcí. Několikrát do roka na ní jezdí v rámci nostalgických jízd i staré lokomotivy.

Právě ty jako jediné používají technicky zajímavé řešení, třetí ozubenou kolejnici umístěnou uprostřed trati, do které zapadá ozubené kolo na lokomotivě. Jen díky němu byly vlaky v minulosti schopné překonat i zdejší prudké stoupání, které dosahuje 58 promile (téměř šest centimetrů na metr trati). S technickým pokrokem ale přestalo být ozubnicové provedení potřebné a od 80. let minulého století běžný provoz na této trati zabezpečují běžné lokomotivy a motorové vozy.

Ještě za druhé světové války patřila trať z Tanvaldu do polské Sklářské Poreby k nejmodernějším ve střední Evropě. Od roku 1945 byl ale mezinárodní železniční přechod do Polska uzavřen. V roce 1997 dokonce hrozil ztrátové osobní dopravě úplný konec, díky protestům veřejnosti se ale provoz podařilo zachovat. Dotace z evropských fondů umožnily rekonstrukci železnice a na podzim 2010 bylo po 65 letech možné obnovit přeshraniční provoz.