Rozhledna Štěpánka v Jizerských horách je označována za jednu z nejkrásnějších rozhleden v ČR. Tato kamenná stavba nad obcí Příchovice u Tanvaldu stojí na zalesněném kopci Hvězda v nadmořské výšce 959 metrů, což z ní činí nejvýše položenou rozhlednu Jizerských hor. A vzhledem k tomu, že její stavba byla zahájena již v roce 1847, je i nejstarší tamní rozhlednou. Dokončena však byla mnohem později, od jejího otevření uplyne 14. srpna 125 let.
Své pojmenování nezískala podle dívky stejného jména, nýbrž po rakouském arcivévodovi Štěpánovi. Její výstavba se navíc z důvodu tajemné pověsti protáhla na dlouhých 45 let. A jejímu staviteli se magické kletbě stejně nepodařilo uniknout.
Se stavbou novogotické rozhledny započal kníže Kamil Rohan v červenci 1847 na počest arcivévody Štěpána. Krátce nato byly ale veškeré stavební práce přerušeny. Podle pověsti tak kníže učinil proto, že mu stará cikánka předpověděla, že jakmile bude stavba dokončena, zemře. Celých 45 let tak stálo na Hvězdě šestimetrové torzo budoucí rozhledny, ze kterého turisté pozorovali východ slunce. Protože nedokončená věž přitahovala i zájem vandalů, koupil ji horský spolek z nedalekého Kořenova a nechal ji dokončit. Slavnostního otevření se zúčastnilo několik tisíc lidí, ovšem kníže Rohan u toho nebyl. Podle věštby měsíc nato zemřel, bylo mu však již 91 let.
