Unikátní sbírka koňských sedel a postrojů rodu Kinských, která se zachovala ve výcvikovém středisku kladrubského hřebčína v Heřmanově Městci, bude oficiálně přístupná veřejnosti. Od června si lidé mohou na webových stránkách objednávat prohlídky, oznámil vedoucí správy hřebčína Zdeněk Matějovský.
"Lidé mohou přijet podle domluvy. Je to novinka letošního roku. Kromě pondělí nabízíme prohlídky šest dní v týdnu mezi 11.00 až 14.00, aby návštěvníci viděli i běžný den střediska," řekl Matějovský.
Středisko sídlí v nenápadném domě na Masarykově náměstí v centru města. Ke stájím z červených a žlutých cihel, které nechal postavit v roce 1875 kníže Ferdinand Bonaventura Kinský, se prochází průjezdem. Konírna původně sloužila pro ustájení koní pro dostihy, zápřež, parforsní hony a pólo.
"Kinští byli velkými vyznavači koňského póla. V nedaleké bažantnici se dokonce hrálo. Je to zdokumentované i na fotografiích," řekla spolupracovnice střediska Tereza Machová.
Výcvikové středisko obývá asi třicítka koní, ale je tam i nebývale dochovaná sbírka sedel a postrojů starých až 200 let. Galasedlovna skýtá pohled na sedla dámská, skoková, pro dostihy a je tam i jedno drobnější sedlo na poníka. Šlechtické děti se velmi brzy musely učit jezdit na koních.
"Máme tu i trenažér pro vozataje, podle počtu opratí se na nich učili jízdu v jedno-, dvoj- až čtyřspřeží," řekla Machová. Sbírka kočárových postrojů zase ukazuje chomoutkové a poprsní postroje koní, které často zdobí znak Kinských. Poprsní postroje jsou známé už ze starověké Mezopotámie, chomoutkové vznikly zhruba v 8. až 9. století našeho letopočtu, v českých zemích se začaly používat v době husitské.
"Chomoutkové postroje se používaly pro těžší tah a poprsní pro lehčí tah a lehčí koně. Někdy se mu i říká maďarské, protože tam využívali lehčí koně, na západě naopak těžší koně," dodala Machová. Stáje Kinských v Heřmanově Městci byly zestátněny v roce 1946 a o deset let později se do nich nastěhovali starokladrubští koně, kterým už nestačily prostory v chovu ve Slatiňanech.
