Singapurský Velký bratr

V Singapuru se nesmí plivat, žvýkat žvýkačky a konzumovat smrduté tropické ovoce durian. V Singapuru je zakázáno trhat okrasné květiny, krmit ptactvo a močit na veřejnosti. Vysoká pokuta hrozí za kouření mimo vyhrazená kuřácká stanoviště, kterými jsou popelníky na exponovaných místech, aby se závislost jevila zvlášť potupnou, a za přecházení na červenou. Za drogy je trest smrti, a je jedno, jestli je pašujete, prodáváte nebo konzumujete. Před rokem Singapurci popravili dvacetiletého Australana. Za marihuanu.

Ne že by za každým rohem číhal policajt. Právě naopak: jediné uniformy, na které narazíte, hlídají automatické brány honosných obytných komplexů s jejich bazény, saunami a fitnescentry, kde bydlí singapurská vyšší střední vrstva. Město má pod kontrolou Velký bratr: kamery jsou přítomny absolutně všude. Dokonce i silniční uličníky (piráti v Singapuru prostě nejsou) nechytá dopravní policie zpoza buku, ale z monitoru. Přesto si žádný Singapurec nedovolí rozjet svůj mercedes nebo audi na víc než povolených sedmdesát kilometrů v hodině. Ještě že si o víkendu mohou jet zařádit přes malajské hranice k sousedům!

Lví město žije pod ochranou a nehodlá na tom nic měnit. Jako v jediném státě jihozápadní Asie se tady můžete napít vody z vodovodu. Na záchodech visí opravdový toaletní papír. Sídlišti vedou kryté koridory, aby občané v období monzunových dešťů nepromokli, a každý páteční podvečer probíhá velkoplošné hubení komárů. Pošta chodí i v neděli, přes internet vyřídíte všechno. Jen ta singapurská dopravní společnost provozující metro a autobusy by se nemusela jmenovat SMRT.

Foto: Tereza Šimůnková