Chomutovský skanzen připravuje pole a zahrady, kde se budou pěstovat původní plodiny. Návštěvníci Staré Vsi tak nejen uvidí, jak lidé před sto lety žili, ale i čím se živili a jak si pokrmy připravovali. Sít se budou semena získaná z genetických bank. Zastupitelé schválili podání žádosti a předfinancování projektu nazvaného Enzedra: bílá místa rolnické historie.
Součástí vesnic bývala pole a zahrady. "A skanzen má volné plochy mezi staveními, které lze využít," řekla správkyně skanzenu Hana Zvalová, jež s nápadem obnovit pěstování původních rostlin a plodin oslovila Výzkumný ústav rostlinné výroby v Chomutově. Právě ten by měl pomoci zjistit, jaké semena jsou dostupná v genetických bankách.
Informace o pěstování užitkových plodin v Krušných horách zmizely s odsunem Němců a později při kolektivizaci zemědělství zavedením nových zemědělských odrůd, postupů a směrů. Ani na jedné straně hranice nejsou dochovány ucelené informace o této problematice. "Už se nám ozvali pamětníci, kteří celý život pracovali v zemědělství v Podkrušnohoří. Budeme tak hledat zplanělé druhy rostlin, pátrat v historických pramenech a archiváliích a zaznamenávat rozhovory s pamětníky," uvedla Zvalová.
Skanzen by chtěl prezentovat výsledky pátrání v publikacích, pro veřejnost pořádat exkurze a výukové programy pro školy. "Chceme vytvořit obraz skutečné vesnice, lidé dřív neměli jen kytičky na zahrádkách, ale hlavně plodiny, kterými se živili. Shánět budeme také staré recepty a podle nich vařit, pokud to půjde," doplnila Zvalová.
Teoreticko-výzkumnou část zastřeší ústav a aplikační skanzen. S realizací se začne v lednu. Zima bude patřit hlavně pátrání v genetických bankách, dokumentech a archivech. Pak začne výsev tuřínu, zelí, pšenice dvojzrnky nebo špaldy. Předpokládané náklady na projekt jsou 2,1 milionu korun. Dotace z programu Česká republika - Svobodný stát Sasko 2014 - 2020 může pokrýt až 90 procent nákladů.
