Čtyřicetihektarový Lamb Holm je jedním ze sedmdesáti ostrovů, které tvoří skotské souostroví Orkneje. Dnes je neobydlený, ale za druhé světové války tu v zajateckém táboře žily stovky italských vojáků pracujících na stavbě hrází, jež měly chránit Orkneje před nájezdy německých ponorek.
Po Italech ale na ostrově kromě hrází zůstala ještě jedna zajímavá památka - kaple postavená z vraků lodí a zbytků stavebního materiálu.
„Zázrak Tábora číslo 60", tak se přezdívá kapli, kterou tady na Orknejích postavili ve svém volném čase italští váleční zajatci. V táboře na ostrůvku Lamb Holm bylo internováno 500 vojáků zajatých především na severoafrické frontě, dalších 700 Italů pak bylo ve dvou táborech na nedalekém ostrově Burray. Projektu, který zajatcům povolil velitel tábora v roce 1943, se ujal rodák ze severoitalské Moeny Domenico Chiocchetti, který tu už předtím vytvořil betonovou sochu svatého Jiří bojujícího s drakem. Italští řemeslníci, kterými se Chiocchetti obklopil, měli samozřejmě velmi omezené možnosti, a museli tak neustále improvizovat.
Vhod jim přišel beton, který se používal k výstavbě hrází, zbytky dřeva ze ztroskotaných lodí i různý železný šrot. Práce proto postupovaly jen velmi pomalu, a tak byla kaple kompletně dokončena až těsně před koncem války, kdy si už Italové balili na cestu zpátky domů. Chiocchetti ještě zůstal, aby dokončil křtitelnici, a několikrát se sem vrátil i v pozdějších letech, kdy stavbu opravoval.
Kaple, svatý Jiří a obchod s vínem
Kaple má pouze jednu loď připomínající zvenčí hangár pro miniaturní letadla. Její základ totiž tvoří dvě takzvané Nissenovy chaty (Niessen huts), které byly v této době typickou součástí architektury britských vojenských táborů. Železná půlkruhová konstrukce těchto provizorních budov byla pro výstavbu kaple ideální kostrou, což je dobře vidět především v interiéru, kde Chiocchetti pokryl klenbu nádhernými nástěnnými malbami. Tábor byl po roce 1945 srovnán se zemí, a tak dnes pohnutou historii tohoto místa připomíná už právě jen kaple a socha svatého Jiří, nad kterou se třepotá zelenobíločervená italská vlajka. Dokonale středomořskou atmosféru ještě vylepšuje dřevěný obchod, ve kterém se prodávají místní ovocná vína.
Čtyři protiponorkové hráze
Hráze, které italští zajatci ve čtyřicátých letech stavěli, propojují hlavní orknejský ostrov Mainland nejen s Lamb Holmem, ale i s dalšími třemi ostrovy (Glimps Holm, Burray a South Ronaldsay). Takzvané Churchillovy bariéry byly postaveny ze strategických důvodů - měly ochránit zátoku Scapa Flow, která sloužila jako hlavní základna Královského námořnictva, před nájezdy německých lodí a ponorek. Původně se Britové spoléhali pouze na vraky lodí potopené v úzkých průlivech mezi ostrovy, ale když jim v roce 1939 do zátoky proklouzla nepřátelská ponorka U-47 a potopila vojenskou loď Royal Oak, rozhodla se admiralita pro koncepčnější řešení.
Hráze byly dokončeny až v roce 1945 a dnes už slouží jen jak dopravní spojnice mezi hlavním městem Orknejí Kirkwallem a přístavy na ostrově South Ronaldsay. Ostatně jako dopravní stavba musely být bariéry prezentovány i během války, Ženevské konvence totiž nepřipouštějí práci válečných zajatců na vojenských projektech.
Hráze jsou poskládány z masivních betonových kvádrů a na několika místech se nad hladinu vynořují také rezavá těla potopených lodí. Díky těmto vrakům mají Orkneje další turistickou atrakci - za netradičním podvodním zážitkem se sem sjíždějí milovníci potápění z celého světa.
| Co je dobré vědět: |
Doprava
Nákupy Jediným domkem na ostrově je nový rodinný obchod s vínem, likéry a řemeslnými výrobky stojící pod kaplí přímo na hlavní silnici. Potápění Potápění na Orknejích nabízí několik místních agentur. Novinkou je výletní loď vybavená speciální podvodní kamerou. Nebezpečí Silnice na hrázích jsou nebezpečně úzké a provoz je tu poměrně hustý. S kolem tu raději ani nezastavujte. |
Na Lamb Holm se dostanete buď ze severu z hlavního města Kirkwall nebo z jihu z ostrova South Ronaldsay, kam jezdí trajekty ze severního Skotska. Poměrně často tu jezdí autobusy, ale celá cesta se dá bez problémů zvládnout také na kole.
Foto: autor
