Slavná šikmá věž v Pise už není sama. Naklánět se prý začalo i římské Koloseum. Jižní část jedné z nejznámějších antických památek je o 40 centimetrů níž než severní, napsal portál britského listu The Guardian. Italské úřady nyní zjišťují, zda bude amfiteátr potřebovat neodkladnou opravu.
Odborníci podle ředitelky monumentu Rosselly Reaové posledních několik měsíců památku bedlivě sledují. Reaová požádala vědce z univerzity La Sapienza v Římě a geologického institutu IGAG, aby problém naklánějícího se Kolosea prostudovali a do roka předložili závěry. Testy, které již započaly, mají ukázat, zda za změny statiky nemůže rušná doprava v blízkosti této téměř 2000 let staré památky.
Prasklá kobliha?
Profesor Giorgio Monti z univerzity La Sapienza se domnívá, že za náklonem může být puklina v základech amfiteátru. "Betonová deska, na které Koloseum stojí, vypadá jako 13 metrů tlustá elipsovitá kobliha a může v sobě mít prasklinu," řekl Monti.
Pokud se podle Montiho tyto obavy potvrdí, bude nutný zásah podobný tomu, jaký odborníci provedli u světově proslulé šikmé věže v Pise. Ta byla v roce 2001 po více než deseti letech znovu otevřena poté, co ji zásah inženýrů uchránil před zřícením. Monti nicméně dodal, že prozatím je příliš brzy hovořit o tom, jaký stavební zákrok bude nejvhodnější.
Amfiteátr vybudovaný z iniciativy římského císaře Vespasiána v prvním století našeho letopočtu sloužil jako aréna pro hry, zápasy gladiátorů a zvířat. Koloseum s půdorysem elipsy s dvojitým ochozem a otevřenými arkádami z kamene a mramoru bývalo vysoké 48 metrů, dlouhé 189 metrů a široké 156 metrů.
Po zákazu her v pátém století zůstalo opuštěno, později bylo poškozeno řadou zemětřesení i svévolným rozebíráním ze strany obyvatel Říma. Na seznamu světového dědictví UNESCO je od roku 1980.
