Termální lázně patří k největším turistickým atrakcím Slovenska. Pro letní sezonu vybudovaná koupaliště s mnoha atrakcemi, pro zimní vyhřívané bazény s krásnými výhledy do krajiny. A turisté skutečně mají o termály zájem.
Zřejmě to provozovatele lázní přesvědčilo o zvýšení cen po přechodu na euro. Vyrovnají se teď například těm rakouským, nicméně úroveň služeb zůstává slovenská.
Fronty a vybavení
Na rozvoji „termální turistiky" se slovenští podnikatelé přirozeně snaží profitovat. Sama koupaliště a lázně jsou na slušné úrovni, odpovídající jejich stáří, i když například Velký Meder by už pomalu zasluhoval modernizaci vnitřního vybavení. Koupání a relaxace je tu však opravdu osvěžující a lze si je pěkně vychutnat. Neplatí to jen pro letní dny, kdy jsou v provozu celé areály včetně všech venkovních lákadel, ale také pro měsíce zimní, kdy je možné z teplé minerály sycené vody pozorovat zmrzlé a zasněžené okolí, případně si užívat únik před plískanicemi. Užívat si lze ovšem až poté, co se návštěvníci dostanou do bazénové soustavy.
Vstupní či rezervační systémy jsou totiž nedostačující, u lázní se tvoří fronty, jsou problémy se složitým vydáváním klíčků od skříněk a vybíráním záloh, o kapacitě šatnových skříněk či chybějících skříněk uvnitř lázní nemluvě.
Postel na přespání
Pokulhává i kvalita dalších služeb. Ubytování lze sehnat prakticky na každém rohu ve všech místech, kde se lázně provozují. Jeho úroveň však bývá různá a liší se také ceny. Od levných privátů po novotou zářící hotely či ještě zčásti rozestavěná zařízení přímo u lázní, které se cenami vyrovnají například svým rakouským protějškům. Čím se ovšem nevyrovnají, jsou nadstavbové prvky. Host dnes očekává, notabene v hotelu cenově odpovídajícím evropské úrovni, že dostane i jiné služby než pouze postel na přespání. Rád by se také najedl, poseděl u kávy či sklenky vína, pobavil se. To vše však už lze jen stěží.
Lázně fungují většinou do deváté hodiny večerní. Hodně hostů je využívá až do zavírací doby, zvláště pokud mají jen jednodenní či několikadenní pobyt. Hotelové restaurace však často zavírají v půl desáté, po deváté hodině navíc nevaří. Večeře se běžně podává v šest. Na dotaz ve Velkém Mederu odpověděli, že rodinám s dětmi to tak vyhovuje. Což je samozřejmě pravda, nicméně hosty termálních lázní nejsou jen rodiny s dětmi, navíc i rodiče by jistě uvítali možnost jít si na chvilku posedět poté, co uloží ratolesti. Pro zmiňované rodiny s dětmi chybějí možnosti babysittingu v hotelech, dětských koutků v restauracích. Je zkrátka znát, že zatím se slovenští hoteliéři zaměřili na kapacitu ubytovacích služeb a ostatní nechávají zřejmě na později.
Sehnat restauraci bývá problém i ve městech, většinou totiž také často přestávají vařit v devět hodin, což je vzhledem k otevírací době lázní stejně nepochopitelné jako to, že jiná zábava kromě jídla je nabízena jen v pátek či sobotu, a to i v době vrcholné sezony.
Bešeňová
Zarážející jsou i některé nelogičnosti v samotné stavbě hotelů. Například to, že v oblíbeném místě Bešeňová stavbou hotelu přímo u lázní zastínili krásný výhled na hory, a především hotel obepnutý těsně kolem bazénů s vlastním areálem lázní nepropojili. Hosté tak přicházejí o hlavní výhodu bydlení přímo na místě. Zatímco by mohli pohodlně přijít v županu a pantoflích, nutí je zde obíhat hotel venkem, což zejména v zimě možnost pohybu bez teplého oblečení a tím bez zapůjčování šatny dost omezuje.
S přechodem na euro podražily pobyty ve slovenských termálních lázních pro individuální turisty přibližně o deset procent, o zhruba stejnou částku zvedly ceny i cestovní kanceláře, které zde pobyty zajišťují. Tím se při propočtu cen dostaly na úroveň rakouských termálů, jejichž vybavení i služby jsou však pro většinu slovenských areálů zatím nedostižné. Nadsazenost cen vzhledem k úrovni služeb potvrzuje i to, že do Rakouska míří čím dál častěji i sami Slováci, vlastní lázně si nechávají jen na jednorázové relaxace.
Foto: Profimedia
