Kravaře máme v Česku nadvakrát. Za prvé je zde slezské město Kravaře v okrese Opava, s krásným zámkem. A za druhé české městečko Kravaře v okrese Česká Lípa. A do tohoto městečka se dnes podíváme.
Kravaře očima staletí
Původní osada, nazývaná také podle zdejšího dvora Radoušov, pochází zřejmě již z 11. století. Od poslední třetiny 12. století byly Kravaře v majetku premonstrátského řádu, zvláště kláštera premonstrátek v Doksanech, a v průběhu času se staly centrem malého církevního dominia tvořeného několika okolními vesnicemi. Již ve 13. století měly Kravaře charakter tržního městečka, což bylo později potvrzováno. Po husitských válkách byly majetkové poměry složitější, dominium se po několik staletí různě přeskupovalo, rozpadalo a zase scelovalo. Z významných vlastníků vynikl rod Berků z Dubé - z té doby, konkrétně z roku 1510 se dochovala městská kniha. V 18. století, zejména ve slezských válkách, sužovaly Kravaře průchody vojsk, kontribucemi a násilným ložírováním vojáků a zchudly. Městečko bylo také poškozeno četnými požáry (nejhorší byl z roku 1860) a v jejich důsledku značně utrpělo na svém starobylém rázu. Přesto je zde však dodnes co k vidění a v roce 1995 zde byla vyhlášena památková zóna lidové architektury.
„Stodolové hradby" a další památky
Mimořádné jsou zadní trakty usedlostí po obvodu původního městečka, tvořené kamennými stodolami a dalšími hospodářskými budovami. Ty vytvářely vzájemně provázaný obranný prvek - jakési skromné městské opevnění. Málokde se dodnes něco takového zachovalo.
Na trojúhelníkovém náměstí, které si z velké části zachovalo podobu po požáru v roce 1860, stojí v řadě domů klasicistní radnice a uprostřed plochy barokní mariánský sloup s reliéfy a se sochami čtyř světců na podstavci. Na špici východního cípu náměstí se rozkládá okrouhlý, historickou zdí ohrazený hřbitov s raně barokním, ve vrcholném baroku přestavěným kostelem Narození Panny Marie (stojícím na místě kostela gotického). Fara je pozdně barokní.
Malá Víska a její mohutná rychta
V místní části Víska, kdysi samostatné osady (oddělené od Kravař pouze Bobřím potokem), která byla v roce 1849 připojena ke Kravařům, se zachovala významná památka lidové architektury. Je to rychta a hospoda čp. 3 - největší patrový roubený dům v českých zemích. Připomíná se již v roce 1509, ale její dnešní podoba pochází z roku 1797, kdy byla přestavěna tehdejším víseckým rychtářem Václavem Kernem. Součástí rychty je i trojpodlažní půda, určená k sušení chmele. Po roce 1948 objekt patřil místní mlékárně a potom JZD a značně zchátral. Rekonstrukce pro potřeby muzea probíhala od 70. let. V působivém objektu je umístěna pobočka Vlastivědného muzea v České Lípě s expozicí lidového bydlení (zejména pozoruhodný malovaný nábytek), historií rychty a vývoje severočeského roubeného domu.
Tři tipy, kam v Kravařích a okolí
1. Kravaře s náměstím a Víska s rychtou s expozicí (otvírací doba viz www.muzeumcl.cz).
2. Zříceniny hradu Ronova nad městečkem.
3. Ves Rané (část obce Kravaře) s řadou roubených domů (památková rezervace lidové architektury).
Foto: Vlastivědné muzeum v České Lípě (www.muzeumcl.cz) - průčelí rychty, Vladislav Dudák
