Městečko Binche se dnes stalo centrem karnevalového veselí v Belgii. Masopustním úterým zde podobně jako na mnoha dalších místech Evropy vrcholí oslavy tohoto folklorního svátku. Karneval v Binche je však výjimečný: nadvládu nad městem totiž vedle tradičních pierotů a harlekýnů přejali především břichatí páni - Gillové.
Gillové představují tajemný symbol místního karnevalového šílenství. Nikdo totiž neví, co přesně mají představovat, i když podle legendy jde o jakousi karnevalovou alegorii rolníka.
Letos je podle organizátorů ve městě asi 1100 až 1200 masek, z toho kolem tisícovky Gillů. Kromě nich se dnes v Binche podle místní policie baví další desetitisíce návštěvníků. Ti od časného rána tančí v ulicích a popíjejí šampaňské.
Ulicím běžně poklidného, asi třicetitisícového městečka však kralují průvody masek oblečených do tradičního gillovského oblečení - do hnědo-žluto-červeného vyšívaného hábitu vycpaného až k prasknutí slámou, do dřeváků a bílé čapky. Masky městem procházejí za zvuku bubnů.
"Dnešní svátek je pro nás moc důležitý," říká při pojídání tradičního masopustního menu - šampaňského a ústřic - Michel, jeden z Gillů. "Touhle metličkou zaženeme zimu a pomůžeme si těmito velkými dřeváky," doplňuje.
Zlatým hřebem masopustního úterý je odpolední průvod masek, které po návštěvnících házejí pomeranče. To má představovat netradiční dárek turistům. Podle organizátorů jeden jediný Gilles během odpoledne prohází 25 až 40 kilogramů pomerančů.
Odpolední průvod je lahůdkou pro oko návštěvníků - Gillové si totiž v souladu s tradicí starou několik staletí na hlavu nasazují obrovitý klobouk se pštrosími pery, který váží tři kilogramy. Místní ženy jsou této dřiny ušetřeny - účast v průvodu Gillů je jim totiž odepřena. Nemusejí toho však zřejmě příliš litovat, jde totiž o pěkně drahou zábavu. Jen půjčení kostýmu a klobouku přijde na 200 až 300 eur (5700 až 8500 korun), ušití kostýmu stojí 600 eur a výroba speciálního klobouku se pštrosími pery přijde na neuvěřitelných 3000 eur (85.000 korun).
O věhlasu místního karnevalu, který končí až nočním ohňostrojem, svědčí i to, že jej UNESCO v roce 2003 prohlásilo za mistrovské dílo nehmotného světového kulturního dědictví. Není se co divit. Kořeny karnevalu podle některých pramenů sahají do 16., podle jiných do 18. století. Jen pomeranče se prý na karnevalu začaly házet až v 19. století, kdy začal do Binche jezdit vlak.
Foto: archiv
