Pan Rungson Kanokpanont je bodrý čilý šedesátník, který nevynechá jedinou příležitost, aby si poklábosil s cizinci. „Mám seznamovací agenturu pro thajské ladies a pro západní gentlemany,“ vytahuje vizitku. A dodává: „Spousta uzavřených manželství! Ale už to nejede tak jako dřív. Teď si ladies hledají samy na internetu.“
A nejen tam. Thajské kočky loví všude, kde je alespoň minimální šance na výskyt osamělého bílého muže. Osamělý bílý muž se zpravidla nebrání. A to přestože se takový vztah kope podle jasných pravidel. Něco za něco.
„Já už byl ženatý s Filipínkou, ale podváděla mě. Tahle chce jenom koupit dům,“ halasně se směje postarší Holanďan a k propocenému bříšku si tiskne padesátikilovou nevěstu. Je velmi krásná.
Thajsko se stalo symbolem sexuální turistiky hloupou souhrou okolností. Když američtí vojáci v padesátých a šedesátých letech válčili ve Vietnamu a v Laosu, zřídili si hlavní základny u laoských hranic v thajské provincii Isaan. S vojáky přitáhla prostituce. Dodnes pocházejí dvě třetiny dívek odtud. A zhruba stejné množství zdejších šlapek je nakaženo virem HIV. Armádě sexturistů, kteří vystřídali v 70. letech armádu americkou, je to zřejmě fuk. A protože turista raději moře než moře prachu na severovýchodě, přelil se placený sex do pobřežního města Pattaya.
„Tady ji mají o dvacet bathů levnější,“ hýká nadšeně anglický mladíček a ukazuje prstem na viagru ve výloze. Jeho společnice studuje krém, po kterém mají zrůžovět bradavky. „Mně spíš zabírá tenhle,“ radí transsexuální prodavač a jeho náušnice odrážejí neony jediného thajského města, které je snad lepší nevidět.
Foto: Profimedia
