Třebíč – moravské okresní město v údolí Jihlavy a po obou jeho stráních – je krásná na mnoho způsobů: od starobylých památek přes větrný mlýn na borovou kůru až po půvabné koupaliště na břehu řeky. A jeho krásu ocenil i svět, neboť dvě nejvýznamnější památky – bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť – byly zapsány do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. My se dnes podíváme do židovské čtvrti.
Jako v jiném světě
Návštěvník, který je jen trochu poučen o zachovalých židovských památkách v českých zemích, rozesetých obvykle sem a tam v krajině nebo mezi ostatní městskou zástavbou, zde zažije překvapení.
Třebíčská židovská čtvrť totiž zůstala zachována skutečně v celku – jako malé město samo pro sebe. S chudými malými (dnes rozuměj „velmi malebnými“) domky (je jich prý 123), dvěma synagogami a hřbitovem na opačné stráni skalnatého vrcholu.
Samozřejmě že kdysi dávno byli Židé nuceni vybrat si osídlení na místě jinými nechtěném a jen s nepatrnou možností územního rozvoje. Proto se jejich čtvrť těsná v přírodou značně omezeném prostoru na stráni mezi řekou Jihlavou a skalnatým vrcholem Hrádku. Ale i tato dávná diskriminace umožnila dnešní mimořádnou malebnost.
Základní uliční síť tvoří tři rovnoběžné komunikace, souběžné s řekou Jihlavou. Je to Havlíčkovo nábřeží, které má charakter neobyčejně příjemné komorní promenády, Dolní židovská ulice (dnes L. Pokorného) a Horní židovská ulice (dnes Blahoslavova). Ty jsou porůznu příčně protnuty úzkými uličkami, měnícími se velmi často v strmé schody, které se po stráni klikatě i rovně svažují k řece.
Nad městem a do jeho ulic
Na střechy židovské čtvrti je zvláště působivý pohled shora od Hrádku, kdy se optickým zkreslením zdá, že „zbývající Třebíč“ s kostelem sv. Martina a městskou věží jsou jen doplňkem kouzelného židovského města. Samozřejmě to tak úplně není, ale zdá se...
A co teprve v ulicích, uličkách, na schodech a schůdkách... Dláždění se leskne, barevné fasády zaujmou a při tom vůbec nepůsobí turisticky pouťově.
Obvykle se mluví a píše o Přední a Zadní synagoze, Koplově domě, renesančním domě, židovském Obecním domě a několika dalších výjimečných stavbách. A pak to v turistických průvodcích působí, že pro stromy nevidíme les.
Je to naopak: to, co tvoří z této čtvrti unikát, je totiž celek. A toulat se jejími ulicemi můžeme hodně dlouho a v každém čase budeme mít pocit, že je jiná. Nejen že ji mění délka stínů a odlesky kamenné dlažby, ale proměna denního světla v šero a tmu. – Zkrátka pokaždé kráčíme v poněkud jiném židovském městě. Je to taková židovská „mnohočtvrť“.
Tři tipy, co nesmíme minout v Třebíči
1. Židovská čtvrť se expozicí židovského ghetta v Zadní synagoze, židovský hřbitov.
2. Bazilika sv. Prokopa a Muzeum Vysočiny v bývalém klášteře.
3. Karlovo náměstí s renesanční radnicí a Martinské náměstí s městským kostelem sv. Martina se zvonicí.
Foto Vladislav Dudák
