Události roku 2008 v cestování: <span>rok polárnických rekordů</span>

Pro nejdůležitější cestovatelské události roku 2008 musíme vysoko na sever. Na severní pól došla první Češka a přeletěl ho dvouplošník Morava. Polárník Václav Sůra zase překonal v dramatickém přechodu nejseverněji obývanou krajinu - Špicberky.

Václav Sůra: tvrdý přechod Špicberk

Ze všech mých polárnických výprav nejtvrdší, nejnáročnější, nejzajímavější a nejkrásnější - tak si cení svou březnovou výpravu na Špicberky zkušený polárník Václav Sůra, mimo jiné dobyvatel severního pólu z roku 2005. Během devíti mrazivých březnových dní (naměřili až 50 stupňů Celsia) ušel spolu se dvěma polárnickými kolegy z Austrálie Ericem Philipsem a Colinem Montheathem 210 kilometrů přes náročný hornatý terén z Ny Alesundu do hlavního města souostroví Longyearbyenu. Výprava uctila osmdesáté výročí ztroskotání vzducholodi Italia, při kterém v roce 1928 zahynulo sedm členů posádky a devět zůstalo uvězněno na ledové kře, včetně třicetiletého českého vědce Františka Běhounka.

"Lidé mají různé koníčky. Někdo se celý život honí za mičudou, já dělám něco netradičního. Polární krajina je tak úžasná, že vás to tam táhne znovu a znovu," odpověděl Václav Sůra po návratu z expedice čtenářům online deníku TÝDEN.CZ v chatu a dodal: "Do polárnické penze se nechystám."

Exkluzivní blog Václava Sůry, psaný a posílaný ze Špicberk pro on-line deník TÝDEN.CZ, čtěte ZDE

Bold a Santus: Letadlem Morava nad pól

Ne na, ale nad severní pól směřovali svopu dubnovou výpravu Petr Bold a Richard Santus v kabině historického letadla L-200 Morava. Přes padesát let staré letadlo zvládlo 45 hodin čistého letu, 9500 kilometrů a spotřebovalo 2 500 až 2 700 litrů benzinu. Podle slov profesionálního pilota Richarda Santuse fungovalo naprosto perfektně. Výpravě také přálo počasí. Čekali až minus pětatřicet, ale teplota neklesla pod pětadvacet - dobrá zpráva pro stroj stavěný do max. minus třiceti. Největší horko však mužům kupodivu nebylo na severním pólu (nad kterým odělali otočku, protnuli všechny poledníky a tím splnili cíl výpravy), ale když museli na polární stanici Barneo ručně natankovat stroj v minus pětadvaceti.

"Chtěli jsme dokázat, že Morava předběhla svoji dobu," řekli viditelně unavení muži po příletu 9. dubna, který náhodou připadl na jiné výročí letounu typu Morava - přesně před 51 lety vzlétl na kunovickém letišti jeho prototyp k prvnímu zkušebnímu letu.

ČTĚTE TAKÉ: Morava je doma ze Severního pólu

Miluše Netolická: první Češka pokořila severní pól

Zkušenosti Václava Slry využila Miluše Netolická, která se jako první Češka dostala 9. dubna na severní pól vlastními silami. Finanční expertka se přitom v běžném životě extrémním sportům nevěnuje. "Nejsem polárník ani horolezec. Bylo to spíše o psychické námaze a pevné vůli. Pokud trénujete, dá se jít zhruba deset hodin denně," odpověděla čtenářům on-line deníku TÝDEN.CZ po návratu z nejsevernějšího bodu planety. Na pól se vypravila v tříčlenní expedici se svými kolegy z práce Ladislavem Frantou a Dušanem Kunovským. Kromě silného mrazu a větru bojovali i se silnými negativními drifty, tedy prouděním ledovce. Neplánované dobrodružství nastalo, když trojice na severní točně zůstala uvězněna kvůli zpožděnému ruskému vrtulníku na točně den a půl ve čtyřicetistupňových mrazech.

Na původní zprávy, že Netolická jako první Češka stanula na severním pólu, reagovalo několik Češek, které tvrdily totéž. Poté však vyšlo najevo, že zatímco Netolická si cestu musela v mrazu prošlapat, její samozvané "předchůdkyně" se k pólu nechaly zavést ledoborcem.

ČTĚTE TAKÉ: Česká polárnice je na cestě domů. Možná nebyla první

Jakeš a Horký: Nejdelší česká cesta na pól

Jen několik dní po poslední výpravě, v níž dobyla severní pól první Češka Miluše Netolická, dosáhla nejsevernějšího místa zeměkoule další česká dvoučlenná výprava: dokumentarista Petr Horký a polárník Miroslav Jakeš, který na severním pólu od roku 1993 stanul už popáté. K cíli vyrazili nejdelší takzvanou Messnerovou cestou a urazili asi 150 kilometrů. Jejich expedice se zpozdila už na samotném začátku na Špicberkách, kde oba čekali na přesun na ruskou základnu Barneo devět dnů. Pořádnou smůlu měli i na počasí:
v dubnu bývá v Arktidě kolem minus 25 až minus 30 stupňů, je ale zaskočily mrazy kolem minus padesáti stupňů Celsia. Přesto na pól došli 12. dubna téměř v pravé poledne, o den dříve, než původně plánovali.

ČTĚTE TAKÉ: Horký s Jakešem dobyli Severní pól

Foto: Václav Sůra, Central Group, horydoly.cz, ČTK, piranhafilm.cz