Díky cestovateli Emilu Holubovi dnes současníci vědí, jak vypadal kapský lev. Žil v jižní Africe a na konci 19. století vyhynul. Holické muzeum vlastní jednu vycpaninu a na celém světě jich je dohromady pouze sedm. Po více než stovce let už byl preparát poničený. Muzeum jej tedy nechalo zrestaurovat, aby další desítky let mohl být součástí expozice.
Oznámil to dnes ředitel Kulturního domu města Holic Vítězslav Vondrouš. "Kapský lev patřil mezi největší lvy své doby. Samec měřil na délku zhruba 2,7 metru a vážil 270 kilogramů. Farmáři jej vystříleli, protože jim likvidoval stáda dobytka," řekl Vondrouš.
Muzeum vlastní vycpané zvíře, které zemřelo zhruba ve dvou letech. Exemplář je tedy o něco menší, samci lva dospívali až o rok či dva později. "Preparátu navíc chybí dvě tři žebra, protože jej mezi dvěma světovými válkami fotil ve Dvoře Králové fotograf, kterému se zdál moc velký a nechal jej zmenšit," řekl Vondrouš.
Kůže kapského lva už byla hodně zaprášená, popraskaly mu švy a drolila se mu tlama zhotovená ze sádry. Na jeho renovaci pracovali tři lidé dva týdny. "Preparát se nejdřív musel chemicky vyčistit. Jde o prostředky na bázi saponátu dovezené z USA. Roztírají se speciálními štětci a velmi opatrně vytírají ven, aby se srst a kůže nenarušila," řekl ostravský preparátor Miloš Malucha.
Popraskané švy poté museli odborníci podlepit a doplnit kůží jiného lva. Dnes vnitřek vycpanin tvoří polyuretan, dříve se pravděpodobně používala hlavně sádra. Popraskanou tlamu lva zacelil tmel a opatrně se znovu dobarvila. Holická vycpanina podle Malucha plně neodpovídá anatomii skutečného lva.
"Zadní stehna jsou nasazená hodně vysoko a hodně z boku, lev má nohy do O, což lvi mívají, ale ne tak hodně. Ale je možné, že se sádra za ta léta bortí a lev se tím rozesedl. Ale jinak je preparát kompaktní a po této úpravě by měl vydržet další desítky let," řekl Malucha.
Lva, který je součástí sbírky holického muzea, vlastnil cestovatel Holub už jako lvíče. Pořídil si párek, ale samice brzy zemřela. Lev Holuba vždy vítal a mazlil se s ním. Cestovatel jej pojmenoval Princ, protože jej chtěl darovat rakouskému císaři, jenže zvíře předčasně nešťastnou náhodou zemřelo. "Holub odjel asi na dva týdny do vnitrozemí a domorodci se jej báli a nečistili mu klec a zvíře se otrávilo výpary ze svých výkalů," řekl Vondrouš.
Lva Prince nebo také Karla, jak mu říkají průvodkyně, návštěvníci muzea opět uvidí od pátku. Za restaurování lva a dalších zvířat muzeum vydalo přes 100 000 korun. Preparátorský tým z Ostravy živí hlavně zakázky ze zahraničí, kterých mají na rok a půl dopředu. Zaměřují se především na trofeje. Občas si jejich služby objednají také česká muzea, ale vzhledem k nákladnosti restaurátorské práce to nebývá tak často, dodal Malucha.
Foto: ČTK
