V Krušných horách nehrozí ani při současném intenzivním sněžení pád lavin. Přesto se i tady mohou lidé ocitnout v ohrožení života, pokud by se připletli do cesty takzvanému sněhovému splazu.
Takto označuje horská služba sesun menšího rozsahu, který ještě není regulérní lavinou. Nebezpečné splazy mohou padat na čtyřech místech v regionu, řekl náčelník krušnohorských záchranářů Rudolf Chlad.
Kde by mohl návštěvník Krušných hor na splaz narazit, to ovšem Chlad nechce prozradit. Podle něho jsou to všechno poměrně odlehlé lokality a mimo všechny značené cesty, kam nikdo rozumný nyní nepůjde. Že by se sníh sesul na běžecké stopy, turistické trasy či na sjezdovky, nepřichází v úvahu, uvedl. "Bohužel, máme špatné zkušenosti. Jak lokalitu prozradíme, okamžitě se tam někdo půjde podívat. A hned máme o práci postaráno," poznamenal.
Uvedl jen okrsky, kde se splazy vyskytují. Patří mezi ně Bublava, Boží Dar, Pernink a Bouřňák. Stanice horské služby v nich mají vybavení pro pátrání po lidech pod sněhem a jejich vyproštění.
Ke splazu dojde tam, kde sníh vytvoří velké převěje a pod nimi je prudký svah. Ale i lavina už v Krušných horách spadla, byť zemní. "Před pěti lety sjela na Klínovci. Byla široká 30 metrů, dlouhá asi 150 metrů a čelo mělo skoro dva metry," dodal Chlad.
Jediné neštěstí, kdy velký splaz zasypal člověka, se stalo u Božího Daru 1. března v roce 2005. Příběh měl ale šťastný konec, vzpomíná Chlad. Nad jednou z roklí přecházel muž na sněžnicích a takříkajíc přeřízl mohutnou vrstvu sněhu navátého nad svahem. Sníh se dal do pohybu, muže strhl do rokle a zasypal. Pod ním přežil téměř dvě hodiny a dokonce se mu podařilo mobilem zavolat o pomoc. Vyvázl jen podchlazený.
Foto: Tomáš Nosil
