Archeologové nainstalovali do Památníku Velké Moravy ve Starém Městě na Slovácku hrob vampýra. Bude součástí výstavy nazvané Vampyrismus, která návštěvníkům přiblíží pohřební rituály 9. a 10. století, jež se vymykají tehdejším zvyklostem. Expozici otevře Noc s vampýrem 18. března od 20.00, kterou ozdobí i přednáška o vampyrismu v raném středověku.
"Instalujeme tady hrob takzvaného vampýra, kterého jsme objevili minulý rok v areálu Archeoskanzenu v Modré. Jednalo se o hrob dívky přibližně osmi až desetileté, na které byly jasné 'protivampýrské' zásahy. Jednak to bylo zavalení celého hrobu kameny, extrémně úzká hrobová jáma a hlavně posmrtné rozbití lebky velkým kamenem, který se tam dochoval v podstatě až do doby, kdy jsme hrob objevili," řekl vedoucí archeologického oddělení Slováckého muzea Miroslav Vaškových.
Podle mluvčího muzea Jiřího Jilíka přibude k tomuto hrobu dívky příští úterý ještě jeden vampýrský hrob, který byl nalezen už dříve ve Starém Městě a nyní jej archeologové přivezou z Brna. Oba hroby zůstanou v Památníku Velké Moravy až do konce letošního roku. Budou součástí expozice věnované vampyrismu, kterou doprovodí i vysvětlující texty. Návštěvníci Noci s vampýrem se mohou o této problematice dozvědět více přímo od odborníků, přednášky začínají příští pátek ve 20.00 a ve 21.30.
Podle Vaškových byli v raném středověku za vampýry označeni například lidé, kteří měli různé halucinace, těžké sny či projevy některých duševních chorob. Ale také osoby odlišného vzhledu nebo lidé se zjevnou tělesnou vadou, tedy jedinci, kteří v ostatních vzbuzovali strach či odpor. Lidé se obávali toho, že by jim mohli i po smrti škodit, proto je pochovávali zpravidla na okraj pohřebiště nebo na nějaké jiné místo mimo 'posvátnou' hřbitovní půdu.
"Jejich tělesné ostatky deformovali tak, aby těmto vampýrům zabránili po smrti vstát z hrobu. Takoví jedinci byli pohřbíváni spoutaní v poloze skrčence, často s rozdrcenou obličejovou částí tváře, na jejich těla byly vršeny balvany, oddělena hlava od trupu a podobně," přiblížil Vaškových. Podle Jilíka byly podobné hroby už na slovanských pohřebištích nejednou zachyceny, avšak dosud nikdy vystavovány.
Památník Velké Moravy patří mezi národní kulturní památky. Budova byla postavena v letech 1959 až 1960 nad základy první objevené a uznané stavby z doby velkomoravské, kostela Na Valách. Padesát let se v objektu nezměnilo nic, jen v roce 1985 byla vybudována nová expozice. Muzeum začalo objekt opravovat před třemi lety. Budova byla zateplena, vyměněna byla okna a střecha a instalováno nové podlahové topení a také zbrusu nová expozice, která byla otevřena loni v lednu.
