V alchymistické dílně romantického hradu Budyně se prý podařilo vyrobit zlato. Zlatý poklad má být dodnes zakopán někde poblíž hradní brány.
Městečko Budyně nad Ohří leží na pravém břehu Ohře asi patnáct kilometrů západně od Roudnice nad Labem. Přímo městem protéká jako rameno řeky umělý vodní tok - Malá Ohře. A to je důležité, neboť z něj byly napájeny příkopy kolem města a zvláště kolem vodního hradu. Město i hrad leží v rovině, a tím více se muselo dbát na jeho ochranu.
| 3 tipy, co si nenechat ujít 1. alchymistická dílna 2. systém vnějšího opevnění s příkopem |
Proč byla Budyně tak důležitá? Ohře tvořila
v době nejstarších dějin hranici mezi územím Lučanů (Lucká válka z Jiráskových pověstí) na severu a jižně se rozkládajícím územím přemyslovských Čech. A Budyně byla důležitým přemyslovským hraničním hradem (původně jen opevněným dvorcem, od dob Přemysla II. Otakara gotickým hradem) a později základnou pro jejich lovecké kratochvíle v lesnaté krajině v okolí. V roce 1336 hrad získali od Jana Lucemburského Zajícové z Valdeka a Házmburka, kteří jej v 15. století přestavěli pozdně goticky.
V roce 1551 vybuchla v severovýchodní věži prachárna a celý objekt byl poškozen. V následující přestavbě však byl velkolepě renesančně přestavěn a stal se jedním z nejhonosnějších panských sídel země. Současná romantizující podoba však pochází až z rekonstrukce z počátku 20. století. Z původního čtyřkřídlého renesančního hradu s uzavřeným nádvořím se zachovalo jen dvoukřídlé torzo, kdysi hluboké příkopy jsou nyní jen mělce naznačeny. Dvě křídla s vysokou věží byla zbořena roku 1823.
Alchymistická dílna
V hradní budově sídlí Jandovo městské muzeum. Najdete v něm památky na dějiny města a život jeho obyvatel, největší atrakcí je však bezpochyby dokonale vybavená Alchymistická dílna Jana Zajíce z Házmburka, pána na Budyni. Alchymistické bádání mu však štěstí nepřineslo a jeho pokusy jej nakonec připravily o majetek. Zámek pak koupil jeho největší věřitel Adam ze Šternberka.
Pískovcová socha alchymisty Kvasničky se na nás dívá z arkýře naproti bráně. Podle pověsti se mu podařilo vyrobit zlato a Jan Zajíc z Házmburka uspořádal oslavu a kdesi ukryl 
poklad. Socha alchymisty prý hledí na místo, kde je ukryt. Problém je ovšem v tom, že socha byla již několikrát přemístěna.
Alchymista kuchařem
Skutečným slavným alchymistou, který na Budyni ve službách Jana Zajíce působil, však byl Bavor Rodovský z Hustiřan, dobrodružná postava rudolfínské doby. Několikrát byl ve vězení, kde překládal cizí spisy, které věnoval svému příznivci Vilémovi z Rožmberka. Kromě alchymistických traktátů sepsal pojednání o 35 důvodech, proč píti jím vyrobenou kořalku nazvanou Živá voda (Aqua vitae). Nejvíce jej však proslavila kniha „Kuchařství, to jest knížka o rozličných krmích".
Další vzácní návštěvníci
Na zámku však hostovala ještě slavnější osobnost - sám astronom Tycho Brahe. A spousta dalších, mezi nimiž slavný polský básník té doby Bartoloměj Paprocký.
Jeden vzácný návštěvník zde již na věky zůstal. Nilský krokodýl, kterého si ze svých cest přivezl Jan Zajíc z Házmburka. V současnosti je to nejstarší vycpaný zoologický exponát ve střední Evropě.
Foto: Vladislav Dudák, Profimedia, budyne.cz, vitejte.cz
