Za smutnou historií do Terezína

Málokteré město má tak pohnutou minulost. Terezín na severozápadě Čech u Litoměřic přitom na první pohled působí klidným a čistým dojmem. Idylka malého města se ale změní už při vstupu do Malé pevnosti, kde se po pravé straně nachází samotky, které sloužily k izolaci vězňů.

Vstupenka do Malé pevnosti vám otevře pohled do tehdejšího světa 160 tisíců převážně českých vězňů, kteří zde byli od roku 1940 nuceně internováni. Projdete skze bránu s proslulým nápisem Arbeit macht frei, který se vysmíval vězňům strhaným úmornou prací, minete německou strážnici a vydáte se na průzkum nádvoří mužských „bloků" i „apelplatzu" se zvonem, který denně svolával na mnohahodinové nástupy stovky vězňů.

Fotogalerii z Památníku Terezín naleznete ZDE

Během prohlídky zavítáte i do míst, která byste raději minuli: na popraviště, k márnici a k samotkám. Jediným místem, které působí lepším dojmem, je umývárna vybavená dvěma řadami čistých bílých umyvadel se zrcadly. Vzápětí se ale od průvodkyně dozvíte, že vězni tuhle místnost nikdy neviděli.

Němci ji zvelebili speciálně pro inspekci, kterou v ghettu provedl v červnu roku 1944 Mezinárodní výbor Červeného kříže. V souvislosti s ní zřídili ve městě i obchody a kavárny a nechali natisknout terezínské peníze. Cílem bylo oklamat kontrolu a přesvědčit ji o tom, že vězni v ghettu žijí příjemný a plnohodnotný života a že ti, kteří do Terezína přijedou, zde zůstávají a nejsou transportováni do dalších táborů.

Do kina na nacistickou propagandu

Několik týdnů po inspekci vznikl propagandistický film o Terezíně s názvem Ein Dokumentarfilm aus dem jüdischen Siedlungsgebiet, v němž mohl divák shlédnout divadelní představení Brundibár, ve kterém účinkovali vězni. Přibližně patnáctiminutový snímek plný falešného optimizmu se dodnes promítá v kině v rámci prohlídky Malé pevnosti.

Terezín - Založen 1780 Josefem II. Město pojmenoval císař po své matce Marii Terezii. -  V červnu 1940 převzalo Malou pevnost pražské gestapo, aby v ní zřídilo policejní věznici. - Terezín se stal přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů, jako byla polská Osvětim. Do konce okupace jím prošlo na 160 tisíc lidí. 43 transporty na východ odjelo 87 tisíc vězňů. Přežily jen 3000. - Město osvobodila v noci z 8. na 9. 1945 května ruská armáda.

V prostorách pevnosti můžete také zhlédnout několik menších výstav. Jedna z nich představuje Terezín v době první světové války, další obrázky vězňů, kteří se snažili zachytit svůj každodenní život.

Nejen Malá pevnost

Samotná prohlídka pevnosti trvá přibližně hodinu a půl. S kombinovanou vstupenkou ale můžete zavítat i do samotného města, kde jsou k vidění Magdeburská kasárna, krematorium, kolumbárium anebo Muzeum ghetta. To je velmi pěkně a moderně zařízené a nabízí detailní pohled do života vězňů v Terezíně i dalších koncentračních táborech, jako Osvětim, Treblinka, Sachsenhausen nebo Ravensbrück. Pokud chcete vidět celou expozici muzea a prohlédnout si také dokumenty s pamětníky, musíte si na jeho návštěvu vyčlenit více času.

Dnešní život v Terezíně se příliš neliší od jiných českých měst. Paradoxem může být pohled na podmanivou budovu terezínské jízdárny s vnitřní dřevěnou obloukovitou vazbou v kontrastu s panelovým domem, který s ní sousedí a dětmi prohánějícími se na kolech, které turistu občas zastaví, aby z něj vymámily drobné.

Foto: Marie Bezděková, Profimedia