-0539-dudak-resize-48b53c5363466.jpg)
-0539-dudak-resize-48b53c5363466_275x183.jpg "Uhlířský skanzen na Křivoklátsku.")
Vypravte se za uhlím a milíři do Lhoty - ale do které? Říká se jí běžně Lhota u Kladna, ale oficiální to není. Její katastrální území má název Lhota u Kamenných Žehrovic, ten ale cizím příliš neřekne. Přesně jí „líže" hranice chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.
Jihozápadně od vsi se nachází skanzen. Není velký a není ani příliš známý, což je škoda. Je to skanzen dřevěného uhlí.
Křivoklátsko a milíře
-0538-dudak-48b53c85303fd_275x183.jpg "Historický snímek.")
Pálení dřevěného uhlí má na Křivoklátsku, oblasti dodnes oplývající rozsáhlými lesy, dávnou tradici. První doklady o uhlířském řemesle pocházejí z doby kolem roku 500 záporného letopočtu, kdy zde žili Keltové. Ti uměli dobře zpracovávat železnou rudu, a to se bez dřevěného uhlí, které má mnohem vyšší výhřevnost než dříví, neobešlo. Od té doby se na Křivoklátsku uhlí pálilo snad nepřetržitě až do současnosti. Největšího rozmachu dosáhlo v 18. a 19. století - v době slávy fürstenberských železáren (Hýskov, Nižbor, Nový Jáchymov) a železárnách ve Zbirohu.
| Jak se pálilo uhlí? Nejdříve se dřevěné uhlí pálilo v jednoduchých ohništích a jámách - samozřejmě se zamezením přístupu vzduchu. Nejpozději od středověku se začaly používat milíře. Byly různého druhu i různých funkcí. Neprodukovaly totiž jen dřevěné uhlí, ale také kolomaz, ta však vyžadovala poněkud jinou technologii pálení a později vznikaly i speciální kolomazné pece. |
Dnes se to zdá neuvěřitelné, ale dřevěné uhlí se na Křivoklátsku pálilo ještě v 50. letech 20. století. Poté se začalo vyrábět v karbonizačních pecích, u nás v monopolním podniku Druchema. Od té doby již příznačné namodralé obláčky kouře nad křivoklátské lesy nestoupají. Dnes prožívá pálení dřevěného uhlí maličkou renesanci a provozuje je více firem - nikoli však pro potřebu železných hutí a skláren, ale zejména pro potřeby chatařů a všech, kteří si rádi pochutnají na jídlech připravených grilováním a rožněním. Pálení v milířích bylo nahrazeno modernějšími způsoby.
Čtrnáct zastavení uhlířské stezky
| Skanzen výroby dřevěného uhlí ve Lhotě Otvírací doba: od 15. dubna do 30. září v sobotu a v neděli od 10 do 17 hodin |
-0535-dudak-resize-48b53c4a9a9dc_275x183.jpg "Z uhlířského skanzenu.")
Součástí areálu je také příjemná dřevěná hospůdka s občerstvením. zdejší klobásky a bavorské bílé klobásky jsou vynikající a upečou vám je, jak jinak, na dřevěném uhlí. Nabízí i řadu suvenýrů, ale i odborných publikací. A kdo opravdu nechce odejet s prázdnou, může si přímo zde nakoupit dřevěné uhlí a brikety. Je velmi pravděpodobné, že po návštěvě tohoto skanzenu se na žhavé uhlíky pod vaší pečínkou budete dívat s větším zájmem a s větším porozuměním.
Domů Ploskovskou kaštankou
Komu bude po prohlídce skanzenu ještě chybět procházka, může se vydat ze Lhoty do osady Ploskov alejí zvanou Ploskovská kaštanka. Cesta je lemována asi čtyřmi stovkami jírovců (kaštanů) a lip a představuje největší uskupení chráněných stromů v CHKO Křivoklátsko. Není také divu, že si ves Lhota dala kaštanový list do svého znaku a na svou vlajku. Podívat se také můžeme na Spanilou hůrku, kde se nacházejí pravěké mohyly z období mladší doby bronzové, nebo k lesním jezírkům V Šutrovně a U Matěje.
Foto: Vladislav Dudák, turistika.cz, Wikipedia
