Nejsou Velikonoce jako Velikonoce. Málokterý z církevních svátků totiž provází tak rozmanité obyčeje, jako právě ten, ve kterém si lidé na celém světě připomínají ukřižování a vzkříšení Krista. Italové jezdí na piknik, v Anglii královna rozdává panovnickou almužnu a ve Finsku – světe div se – děti koledují přestrojené za čarodějnice. Pokud si volné dny hodláte zpestřit cestou do ciziny, nalaďte se svátečně, ale vrbové proutky i kraslice raději nechte doma.
Ideální destinací pro velikonoční výlet je Řím. Koná se zde nejen celá řada hojně navštěvovaných bohoslužeb, ale můžete si prohlédnout i vzácné relikvie spojené s ukřižováním Ježíše Krista. V kostele sv. Kříže Jeruzalémského je například uschována část Svatého kříže a dva trny z Kristovy trnové koruny, které se sem dostaly z Palestiny zásluhou sv. Heleny. Vyplatí se navštívit také Lateránskou baziliku a především blízké svaté schody. Jejich dřevěné stupně prý nesou stopy Kristovy krve a do Říma byly přivezeny z paláce Piláta Pontského.
Mezi nejnavštěvovanější obřady spojené s oslavou Velikonoc bezesporu patří bohoslužba, která se koná na památku poslední večeře Páně. Papež ji slouží večer na Zelený čtvrtek a umývá při ní nohy dvanácti kněžím, stejně jako Ježíš Kristus svým učedníkům. Na Velký pátek si pak věřící spolu s hlavou katolické církve připomínají Kristovo utrpení obřady ve Svatopetrské bazilice a večer se vydají na křížovou cestu začínající v Koloseu. Vrcholem církevních oslav bývají velikonoční vigilie na Bílou sobotu. Konají se zhruba kolem osmé hodiny večerní v bazilice sv. Petra a provází je svěcení ohně, křest a biřmování. Na Boží hod všichni poutníci zamíří na Svatopetrské náměstí, aby si vyslechli svatou mši a požehnání Urbi et Orbi.
A jak vypadají oslavy největšího křesťanského svátku ve zbytku Itálie? Velikonoce, kterým se zde říká svátek nekvašeného chleba, Italové zpravidla velmi prožívají. Věřící tradičně chodí v procesích a modlí se, aby si připomněli Ježíšovo utrpení na kříži. Velké popularitě se těší také karnevalové veselí, které začíná v lednu a trvá až do Popeleční středy. Jeho symbolem je obtloustlý muž, představitel hodů, které se v tomto období konají. K půstu naopak odkazuje vyhublá žena.
Silná náboženská tradice se v Itálii neobejde bez zajímavých kulinářských specialit. Mezi klasické pokrmy spojené s oslavou Velikonoc patří ozdobená vajíčka a preclíky, které svým tvarem připomínají ruce založené při modlitbě. Skutečnou lahůdkou je pečené jehněčí. Důležitou roli na italských stolech hrají také sladkosti. Dětské oči spolehlivě rozzáří čokoládová vajíčka s překvapením nebo buchta zvaná Kolomba. Protože se zde na rozdíl od zbytku Evropy zajíčci a beránci jako symbol jarních svátků neprosadili, mívá oblíbený moučník z kynutého těsta tvar holubice. V pondělí pak celé rodiny i s přáteli vyráží za město a užívají si piknik v přírodě.
Na chutnou krmi si o Velikonocích potrpí rovněž v Řecku. Na Boží hod velikonoční se konají velkorysé venkovní hostiny, ke kterým neodmyslitelně patří grilované jehněčí, vajíčka, chléb, saláty a nejrůznější koláče. Vše je prostřeno na dlouhých stolech a ochutnat může každý, kdo má chuť a volné místo v žaludku. Místní s sebou také nosí kraslice, a když potkají známé, tak si kraslicemi přiťuknou se slovy: "Kristus vstal z mrtvých."
Panovnická almužna
Pokud jste si naplánovali výlet do Anglie, nechte vrbové proutí doma ve skříni. Pro chození po domácnostech a svištění pomlázky zde nemají příliš pochopení. Rozšířené není ani barvení vajíček, Angličané si je raději kupují již nazdobená. Kromě slepičích a křepelčích si zde potrpí na vejce krocaní, bažantí, a dokonce i pštrosí. Obchodníci lidem pro tuto příležitost nabízejí také poměrně široký sortiment specialit – křehkou kraslicí z cukrové krajky počínaje, vajíčky ze zlata, které zdobí perly a diamanty, konče. V případě, že se o Velikonocích podíváte do Londýna, určitě si nenechte ujít oblíbené jarní závody univerzitních osmiveslic Oxfordu a Cambridge nebo velkolepé velikonoční průvody.
Jinou sympatickou a přitom velmi dlouhou tradicí spojenou s oslavou Velikonoc je v Anglii almužna, kterou panovník rozdává chudým při bohoslužbě na Zelený čtvrtek. Počet obdarovaných se vždy shoduje s věkem panovníka a zvláštní mince ražené speciálně pro tuto příležitost jsou ceněnou sběratelskou raritou. Nemalé oblibě Angličanů se těší také tzv. Easter Bonnets, velikonoční kloboučky. Děti je vyrábějí ve školách a poté pořádají soutěže o nejzdařilejší kousek. Velikonoční závod s pánví, na níž je třeba udržet palačinku, je kuriozitou spíše lokálního charakteru.
Věřící rodiny v Anglii obvykle drží půst a na Velikonoční neděli vyrážejí do kostela. V neděli také zdejší domácnosti navštěvuje velikonoční zajíček, který na zahradě a v domě schovává čokoládová vajíčka, hračky a různé pamlsky. Děti je pak hledají pomocí hádanek a nápověd. Na Velikonoční pondělí se toho v Anglii překvapivě moc neděje.
Zato Španělsko je během Velikonoc doslova vzhůru nohama. Oslavy Semana Santa, což v překladu znamená Svatý týden, si nenechá ujít žádný Španěl. Velkolepá procesí věřících, jejichž nácvik probíhá již od ledna, v tuto dobu můžete vidět ve všech větších městech. Poznáte je snadno. Na začátku každého průvodu totiž kráčí kajícníci s typickými vysokými kuželovitými čepicemi. Průvody začínají Květnou nedělí a vrcholí Velikonočním pondělím. Po tuto dobu se v centrech španělských měst zastaví doprava, lidé se oblečou do svátečního a vyrazí do ulic. Pro většinu z nich je to výborná příležitost sejít se s přáteli a popovídat si.
Oslavu Velikonoc silně prožívají také v Portugalsku. Na Velký pátek se tu například podpalují obrovské hranice, na kterých pak místní upalují slaměné panenky, jež představují Jidáše. Tentýž den si lidé pochutnávají na velikonočních omeletách plněných slaninkou. Na Boží hod velikonoční pak mlsným jazýčkům obvykle padne za obět kůzlátko, jehně nebo sele.
V Rusku se Velikonoce, tak jako všechny další církevní svátky, slaví jindy než v ostatních zemích Evropy. Ruské pravoslaví se totiž stále drží starého juliánského kalendáře, a tak Velikonoce připadají na první neděli po jarní rovnodennosti a úplňku. V praxi to vypadá tak, že zatímco v Evropě už se Velikonoce slaví, pravoslavní věřící světí teprve Vrbnou neděli.
Na Slovensku přípravy na Velikonoce provází jarní gruntování a zdobení domácností větvičkami s barevnými stužkami. Tradičně se zde peče také zakulacený bochánek tzv. paška. Pondělí otevírá prostor pro pomlázku, spojenou s koledováním. Chlapci obvykle děvčata polévají vodou. Role se obrátí druhý den, kdy dívky vrbovým proutím vyplácí mládence.
Čokoládové hody
Nejoblíbenější činností, která je v Německu spjata s oslavou Velikonoc, je hledání čokoládových vajíček. Do trávy na zahradě spolu s hračkami a dalšími drobnostmi je schovává velikonoční zajíček. V celém Německu přičinlivý ušák neúřaduje, někde ho zastupuje liška, kohout nebo čáp. Velkou oblibu si u nejmenších kromě hledání vajíček získala také hra na čokoládový polibek. Hraje se s čokoládovými bonbony a jejím cílem je sníst co nejvíce dobrot, aniž by vám ostatní děti ušpinily tváře od čokolády. Vítězem je pochopitelně ten, kdo spolkne nejvíce bonbonů a má nejčistší obličej. Dospělí si na rozdíl od dětí potrpí na atmosféru velikonočních trhů. V Bavorsku jim zážitek zpestřují kašny bohatě nazdobené pestrobarevnými kraslicemi a velikonoční ohně, které symbolizují odstranění posledních zbytků zimy. V městečku Oberammergau se tradičně koná velkolepá pašijová hra ukřižování Ježíše Krista. V tomto šest hodin dlouhém představení účinkuje na 1200 vesničanů. 
Slabost pro sladkosti mají také v zemi galského kohouta. Zdejší cukráři dokážou vyrobit vajíčka, zvířátka i domečky takřka z čehokoliv. Mnohdy jde o skutečná umělecká díla a odpovídá tomu i cena. Asi nejproslavenější pařížské lahůdkářství Fauchon každoročně nabízí obrovský výběr těchto nádherně zdobených velikonočních specialit. Dobroty dětem ve Francii nenaděluje překvapivě zajíček ani jiný kolega z říše zvířat, ale zvony. Alespoň podle legendy, jež praví, že zvony, které se v pátek vrací do Říma, naberou vajíčka, aby je v neděli rozházely po zahradách.
V Polsku je symbolem Velikonoc požehnaný košík. Lidé do něj na Boží hod velikonoční kladou kraslice, chléb, koláč, sůl, pepř a bílé klobásky. Takto vybaveni pak míří do kostela a nechají si košík požehnat. V pondělí pak chlapci vymrskávají děvčata malou vrbovou větvičkou a další den si na ně počíhají s voňavkou. Traduje se, že děvče, které bylo polito, do roka skončí pod čepcem.
Velikonočnímu pondělí v Maďarsku říkají Potápěcí den. Název je odvozen od tradice, podle které se dívky házely do rybníků. Prý proto, že z nich budou lepší manželky. V současnosti chlapci děvčata do vody neházejí, ale stříkají je lacinými voňavkami. Dívky se jim za to odměňují mincemi nebo velikonočními vajíčky. Na stole kromě nich nesmí chybět ani sladké koláčky s vlašskými ořechy nebo makovou náplní, kterým se zde říká Beigli, a velikonoční brioška.
Koledníci s ušmudlanými tvářemi
Více než pozoruhodně umí oslavit jarní svátky Finové. Kromě tradičních obřadů totiž o Velikonocích pozorují východ slunce, jež prý z radosti nad vzkříšením Ježíše Krista tančí. Také tady děti hledají velikonoční vejce, zajíčky a ptáčky. Nejoblíbenější jsou kuřátka – prý proto, že svou jasně žlutou barvou připomínají slunce a blížící se jaro.
Tradičním pokrmem Velikonoc je zde mísa mämmi - tmavá hnědá ovesná kaše vyrobená z vody a slazeného žitného sladu, která se pomalu peče v peci v lepenkových krabicích.
Finové překvapivě znají také koledu. Vypadá však poněkud jinak než u nás. Děti tu totiž chodí koledovat přestrojené za čarodějnice. Obvykle je můžete spatřit s ušmudlanými tvářemi, jak obcházejí domy s násadou od koštěte, konvicí na kávu a svazky bohatě zdobených větviček. Pro nás nezvyklá tradice vychází z pověr, že právě v období od Velkého pátku do Božího hodu velikonočního čarodějnice pořádají své reje u hořících ohňů.
Kdo chce prožít Velikonoce skutečně netradičně, může vyrazit na Guadaloupe a nemusí se bát, že přijde o pomlázku. Oslava Velikonoc v této karibské zemi totiž začíná týden před svátky a vrcholí na Popeleční středu. Ulice měst i vesnic se v tomto období proměňují ve fascinující rej masek a kostýmů, který doprovází místní hudba.
Foto: archiv, ČTK
