Památka v Brně
Žádný pranýř. Zpřesněné teorie o smyslu Zderadova sloupu

Zderadův sloup v Brně zřejmě kdysi býval smírčím či zpovědním křížem, a nikoli pranýřem či hraničním kamenem. Nový pohled na původní účel pozdně gotické památky představuje druhý díl Dějin Brna. Změnila se také datace. Z tradiční druhé poloviny 14. století ji odborníci posunuli do let 1460 až 1470.

V minulosti Zderadův sloup interpretovaly různé teorie, podle kterých mohl sloužit jako boží muka, hranice brněnského mílového práva nebo označení brodu na kupecké stezce. Zajímali se o něj také zahraniční badatelé.

Nakonec odborníkům pomohlo srovnání s památkami v Rakousku. Podobné smírčí neboli zpovědní kříže, pro něž se v rakouském prostředí vžilo označení Spinnerin am Kreuz, stojí například ve Vídni a Vídeňském Novém Městě.

Pro takzvanou Spinnerin am Kreuz bylo typické umístění mimo centrum města, v blízkosti popraviště. "Označovala totiž místo, kde se vykonávalo právo, tedy místo společenského očištění, vykázání a opětovného návratu. Městská komunita se u ní modlila jak při vyprovázení odsouzence, tak po vykonání rozsudku," stojí v druhém svazku Dějin Brna, který se nyní dostal na knihkupecké pulty.

U brněnské šibenice kdysi stával i Zderadův sloup. Podle odborníků je v českém i moravském prostředí unikání. Deset metrů vysokou památku dnes lidé najdou u mostu přes Svitavu v Křenové ulici, kde stojí od renovace v roce 1865. Tabernákly, které kdysi zdobily sochy svatých, v současnosti zůstávají prázdné.

Své jméno dostal Zderadův sloup podle pověsti zapsané v první polovině 18. století, která památku spojila se zmínkou v Kosmově kronice. Sloup prý zbudoval český král Vratislav II. na paměť vraždy Zderada ze Švábenic v roce 1091. Údajná královská fundační listina - pokud vůbec kdy existovala - však musela být podle současných historiků falešná. Pověst ale žije dodnes, zmiňuje ji také oficiální turistický web Brna.