Dvě nové stálé expozice nabídne svým návštěvníkům Arcidiecézní muzeum v Kroměříži. Obě se na kroměřížském zámku otevřou již 19. dubna a mapovat budou staletí zdejší zahradní kultury a místní bohaté fondy hudebnin. Muzeum otevře i další výstavy, ať už japonského umění Stín kvetoucí sakury či expozici o autorství známého obrazu.
První z expozic má název Kabinet zahradní kultury, půjde o oslavu 500 let zahradní kultury v Kroměříži. Návštěvníci ji najdou v druhém patře zámku, kde bude mapována historie Květné a Podzámecké zahrady zapsaných na seznam UNESCO. "Bude to první takto rozsáhlá výstava o zahradním umění v českých zemích. Poprvé představí veřejnosti plány, kresby, grafiky, obrazy nebo sochy týkající se nejen obou kroměřížských zámeckých zahrad, ale i předních evropských zahradních areálů od 16. do 19. století," láká historik umění a kurátor Muzea umění v Olomouci Ondřej Zatloukal.
Připraveny budou i dva rozměrné modely obou zámeckých zahrad z jejich vrcholných obdob. Výstava zůstane na zámku do roku 2016. Druhá expozice čerpá z kroměřížských fondů hudebnin, ponese název Kabinet hudby. "Hudební archiv čítá na 10 000 barokních skladeb Středoevropanů. Expozice zahrne nejvýznamnější části sbírky," řekl Zatloukal.
Mozart i Beethoven
Návštěvníkům budou v Nové knihovně představeny hudební dějiny zámku od 17. do 19. století. "Počítáme i s prezentací torza sbírky arcivévody Rudolfa Jana, z níž pocházejí autografy Ludwiga van Beethovena a Wolfganga Amadea Mozarta. Výstavu doplní hudební nástroje z Vlastivědného muzea v Olomouci," řekla kurátorka Jitka Kocůrková.
Kromě těchto stálých výstav se v červnu na zámek přesune z Olomouce po loňské premiéře výstava japonského umění z českých sbírek s názvem Stín kvetoucí sakury. Půjde například o barevné japonské dřevořezy z pozůstalosti malíře Karla Svolinského a slonovinové řezby arcibiskupa Leopolda Prečana. V červnu Muzeum umění seznámí diváky v Obrazárně kroměřížského zámku také s příběhem hledání autora nedávno restaurovaného obrazu z arcibiskupské sbírky David rozjímající nad Goliášovou hlavou.
Obraz z počátku 17. století byl připisován různým autorům, až se určení autorství ustálilo na tom, že jde o kopii obrazu Orazia Gentileschiho. Restaurování obrazu však nakonec prokázalo, že autorkou je s největší pravděpodobností italská raně barokní malířka Artemisia Gentileschiová, dcera Orazia Gentileschiho.
