Ne, nelákám vás do monumentálních zřícenin Babylonu a už vůbec ne na koridu. Ale do malebného západočeského hospodářského dvora - zámečku Býkov, který se nachází na katastru obce Hromnice asi 12 kilometrů severně od centra Plzně v úzkém cípu polí a pastvin v jinak zcela zalesněné krajině.
Neúnavný Tyttl a zrušená vesnice
O opatu Eugenu Tyttlovi - představeném kláštera cisterciáků v Plasích - jsme se v našem cyklu již zmínili a ani dnes to zřejmě nebude naposledy. Uměnímilovný a ambiciózní opat s podnikavým duchem byl iniciátorem řady vynikajících staveb na severním Plzeňsku, na nichž spolupracoval s prvořadými architekty baroka.
Původně se v místech statku rozkládala stará ves stejného jména, která byla v majetku kláštera. Tu však dal činorodý opat v roce 1702 zrušit a na jejím místě přikázal zřídit hospodářský dvůr, na němž by klášter hospodařil ve vlastní režii. Takových dvorů měl plaský klášter více (v rubrice České trosky jsme nedávno připomenuli dvůr Hubenov). Rentovaly se a z našeho hlediska měly i výrazný estetický význam a bezesporu obohatily barokní krajinu severního Plzeňska.
Hospodářský dvůr plaského kláštera se začal stavět již rok po zrušení vesnice - tedy roku 1703 - a o dva roky později byl již dokončen. Následující opati ještě přistavěli mléčnici (1753) a upravili ústřední budovu statku na takzvaný zámeček (1756).
Od kancléře k Čechům z Volyně a ke státnímu statku
V době josefínských reforem byl klášter plaských cisterciáků v roce 1785 zrušen a jeho majetek připadl Náboženskému fondu, od nějž jej vydražil proslulý kníže Metternich. Jeho potomci statek vlastnili až do 20. let 20. století. Nehospodařili však na něm, nýbrž jej pronajímali různým nájemcům.
Po roce 1945 statek zakoupila skupina volyňských Čechů, repatriovaných právě do vlasti. Ti zde ale nehospodařili dlouho, protože po roce 1948 jim byl dvůr zabaven. Hospodařil tady potom státní statek a pro vynikající památku to byly opravdu zlé časy.
Znovuzrození
Po roce 1989 získali dvůr potomci původních vlastníků. Od nich jej koupil německý kupec, jemuž se podařilo po třech letech náročné rekonstrukce tuto stavbu zrenovovat. Nyní dvůr spravuje společnost Metternich Freizeitzenter - MFC, s. r. o. Sama architektura je velmi pozoruhodná, ale v objektu se nacházejí také dvě restaurace a hotel. V areálu dvora bylo zřízeno muzeum historických zemědělských strojů a nástrojů, nachází se zde stará kovárna (v objektu bývalé mléčnice) s původním funkčním vybavením a černá kuchyně na pečení chleba.
Dvůr jako klícka
Návštěva na české poměry možná až příliš „německy vypiplaného" objektu stojí za to. Dvůr Býkov patří k největším zachovaným dvorům plaského kláštera. Často se říká, že je postaven ve stylu selského baroka, ale to není úplně přesné. Je to klasické baroko, pouze s určitými rustikálními prvky. Dvůr má pravidelnou obdélnou dispozici a zepředu skutečně vyhlíží jako zámek. Na východní, kratší straně obdélníku dominuje vstupní patrová „zámecká" budova s věžičkou, znakem Eugena Tyttla nad vstupem a arkádami na nádvorní straně. K budově se přichází po cestě, jež vede branou se siluetami býků - takže název dnešních „Oken" nelhal.
Na patrovou zámeckou budovu navazují z obou stran přízemní obytná křídla; celek působí dokonale symetricky, uměřeně a přitom monumentálně. Obě delší strany obdélníkové dispozice jsou lemovány hospodářskými budovami (stáje, maštale, kolny ap.), zadní kratší stranu tvoří zděná stodola.
Tři tipy na výlet do Býkova a okolí
1. Zámecký statek Býkov se zemědělským muzeem.
2. Air park ve Zruči u Plzně. Soukromá sbírka letecké (cca 50 kusů) a obrněné techniky (cca 20 kusů). (www.airpark.wz.cz)
3. Přírodní památka Hromnické jezírko (též zvané Červené jezírko). Jezírko vzniklo na místě lomu po těžbě kamenečných břidlic. Voda obsahuje značné množství síranů, a má proto značnou kyselost. Kromě řas, které jí dávají načervenalou barvu, je zcela bez života.
Foto: Vladislav Dudák a Petr Konvalinka
