Zámek Náchod a nově zrestaurovaná rokoková kamna

Příznivé teplé dny lákají turisty na výlety za hrady a zámky čím dál víc. Také státní zámek v Náchodě nabízí v letošním roce tři prohlídkové okruhy.

"K nejdůležitějším novinkám ale patří dále rozšíření otvírací doby i na pondělky od května do září, řada nových kulturních akcí či restaurovaná rokoková kamna instalovaná v Císařském salonu Piccolominské expozice," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ vedoucí správce zámku Jiří Růžička.

Návštěvníci zámku Náchod mohou kromě plánované prohlídky absolvovat dále zajímavé výlety po okolí. Asi 30 km na sever od Náchoda se nacházejí Adršpašsko-teplické skály, pískovcová skalní města u Teplic nad Metují a Dolního Adršpachu, a kromě neobvyklých přírodních skalních útvarů je v této oblasti možno zhlédnout i zříceniny hradu Adršpach na Starozámeckém kopci a hradu Střmen v Teplických skalách. Za povšimnutí stojí také zámeček v Dolním Adršpachu postavený v letech 1577-80 v renesančním slohu, do dnešní podoby přestavěný roku 1825.

Něco z historie

První zmínka o Náchodsku pochází z poloviny 11. století, kdy český kníže Vratislav II. uspořádal při svém tažení do Slezska roku 1068 na blízkém Dobeníně volbu pražského biskupa. Samotný hrad a pravděpodobně i město Náchod založil Hron z rodu Načeraticů v polovině 13. století. Hronovi potomci drželi Náchod do roku 1321, kdy jej získal český král Jan Lucemburský a od něho roku 1325 Hynek z Dubé. Páni z Dubé drželi panství do roku 1367.

Významnými majiteli, jejichž vláda na panství je spojena s rozsáhlou stavební činností, byl rod Smiřických, ve 2. polovině 16. století jeden z nejbohatších v Čechách. Zikmund Smiřický ze Smiřic koupil Náchod roku 1544 a ten zůstal v majetku tohoto rodu do roku 1620, kdy byl zabaven v rámci pobělohorských konfiskací za účast Smiřických ve stavovském povstání.

Roku 1623 koupila náchodské panství Magdalena Trčková z Lípy a o několik let později jej postoupila svému synovi Adamovi Erdmanovi Trčkovi. Adam byl posledním majitelem pocházejícím z české šlechty. Jeho švagrem byl velitel císařských vojsk Albrecht z Valdštejna, jehož matka pocházela rovněž z rodu Smiřických a jenž se snad na náchodském zámku roku 1583 narodil. Adam věrně stál po boku svého příbuzného až do jeho smrti 25. 2. 1634, kdy byl spolu s ním zavražděn v Chebu. Téhož roku přešel zámek i s panstvím do rukou italského šlechtice Ottavia Piccolominiho de Arragona jako odměna za pomoc při odstranění Valdštejna.

Roku 1792 koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský. Po vévodově smrti roku 1800 panství zdědila jeho nejstarší dcera Kateřina Bedřiška Vilemína, známá jako paní kněžna z románu Babička od Boženy Němcové. Roku 1842 panství zakoupil kníže Jiří Vilém Schaumburg-Lippe za 2 500 000 zlatých pro svého druhorozeného syna Viléma Karla Augusta a založil tak náchodskou sekundogenituru rodu. Sňatkem Vilémova syna Bedřicha s dánskou princeznou Luisou došlo v závěru 19. století ke spříznění rodu s dánskou královskou rodinou. Tato německá knížata na Náchodě vládla až do konce 2. světové války. 21. 6. 1945 byl všechen majetek zkonfiskován a přešel do správy státu.

Na co se těšit

"Státní zámek v Náchodě nabízí v letošním roce tři prohlídkové okruhy. Návštěvníci, kteří znají tradiční Piccolominskou trasu, si mohou prohlédnout Salony druhého patra v exkluzivních prostorech s malovanými trámovými stropy zpřístupněné veřejnosti v roce 2002 nebo téměř novou expozici nazvanou Na dvoře vévodském a věnovanou rodu Turonských," láká návštěvníky Jiří Růžička. "V závěru měsíce května, a to 30.-31. 5., budou prohlídky prvního okruhu obohaceny historickými tanci," dodává správce zámku.

Piccolominská trasa: zde uvidíte interiéry zejména třicetileté války, k nejcennějším exponátům náchodského zámku patří tapiserie, v tzv. Piccolominském sále je umístěn druhý soubor tapiserií nazvaný Život na venkovském sídle. Je rovněž bruselské provenience a autorem předloh je významný flámský malíř Jacob Jordaens. Kompletní soubor sestával z devíti koberců, do současnosti se jich však na náchodském zámku dochovalo pouze pět.

Salony druhého patra: expozice otevřená veřejnosti v roce 2002 nabízí prostory s malovanými trámovými stropy z poloviny 17. a 18. století, rozsáhlou kolekci obrazů - podobizen, krajinomaleb, městských vedut, zátiší a grafik, mobiliář od 16. do 19. století, zejména renesanční, barokní a novorenesanční, cenné soubory historického uměleckého řemesla, tapiserie, zbraně, historické oděvy.

Na dvoře vévodském: tento nový interiérový prohlídkový okruh zpřístupněný pro návštěvní veřejnost v srpnu 2007 se tematicky vztahuje k závěru 18. a první polovině 19. století, kdy náchodské panství vlastnil Petr Biron vévoda Kuronský a Zaháňský a jeho dcera Kateřina Vilemína, známá jako „paní kněžna" z románu Babička od Boženy Němcové. Zájemci si zde mohou v devíti místnostech prohlédnout interiéry s převážně restaurovaným mobiliářem ve stylu klasicismu, empíru a biedermeieru.

Exteriérový okruh: tento tzv. Malý okruh přístupný bez doprovodu průvodce nabízí návštěvníkům prohlídku obranné věže s hladomornou, prostor středověkých sklepů se studnou a klidné posezení na vyhlídkové terase nad městem.

Návštěvní doba a cena vstupného

Prohlídky zámku můžou návštěvníci vidět v květnu a v červnu pondělky od 10 do 16 hodin, ostatní dny od 9 do 17 hodin, v červenci a srpnu pondělky od 10 do 16 hodin a ostatní dny od 9 do 18 hodin. Hlavní okruh má 60 minut.

Plné vstupné u Piccolominské trasy činí 80 korun, pro studenty a seniory 50 korun, rodinné vstupné 240 korun. Druhý okruh Salony druhého patra stojí 75 korun plné vstupné, zlevněné 50 korun a rodinné 225 korun. Za třetí okruh Na dvoře vévodském zaplatíte 70 korun, za zlevněné dáte 45 korun a za rodinné 210 korun.

Foto: Lucie Pařízková, Czechtourism.com, www.zameknachod.cz