Historická zlatorudná Poštovní štola u Zlatých Hor na Jesenicku se od začátku června znovu otevře veřejnosti. Od podzimu loňského roku ji odborníci rozšiřovali o novou trasu v podzemí, stavební práce se nyní na turistickou sezonu zastaví. Novou trasu v hloubce zhruba 12 metrů pod úrovní stávajícího okruhu budou stavbaři hloubit znovu od podzimu. Ve výzkumu budou naopak i nadále pokračovat archeologové; štola již vydala řadu unikátních nálezů.
"Letos budeme štolu otevírat od 1. června a v provozu budeme do posledního srpna. Zájemci se mohou hlásit přes rezervační systém, který je na webových stránkách města. Práce se v této době zastaví. Dohodli jsme se takto se zhotovitelskou firmou, jsou podle harmonogramu na dobré cestě. Druhou trasu by měli připravit do října příštího roku, jsou tak zhruba v polovině prací," uvedl starosta Zlatých Hor Milan Rác.
Replika vodotěžného zařízení
Náklady na vyhloubení nové trasy vyjdou na deset milionů korun bez DPH. Během prací museli stavbaři postupně z útrob podzemí vyvézt suť, postarat se o zabezpečení úseků, ale i o odvětrání a odvodnění. Náklady na projekt, které z velké části hradí dotace, by měly pokrýt nejen samotné stavební práce, ale i vytvoření funkční repliky vodotěžného zařízení - dřevěného mihadlového čerpadla, které se zde nacházelo.
Spolu se stavebními pracemi zkoumají štolu také archeologové. Objevit se jim podařilo části historického odvodňovacího systému i pozůstatky původní technologie dobývání rud. "Jde o pozůstatky dřevěného vodotěžného zařízení z období 18. století, ale i různé potrubí, součásti kola, trámy a další dřevěné součásti včetně koryt či žlábků. Našli jsme také části kožené boty," řekl vedoucí výzkumu Peter Kováčik z neziskové organizace Archaia Olomouc. Minulý týden archeologové odebírali vzorky na určení stáří i typu dřeva. "Výzkum je stále živý," doplnil Kováčik.
Středověká památka
Poštovní štola, která patří k nejzachovalejším důlním dílům v regionu, se nachází zhruba šest kilometrů od Zlatých Hor. Středověkou památku získalo město před pěti lety, kdy zastupitelé uvolnili na výkup okolních pozemků od státního podniku Diamo 300 tisíc korun. V první etapě se městu podařilo zpřístupnit první okruh v délce téměř 400 metrů, město jej poprvé otevřelo předloni.
První zmínka o Poštovní štole, která je prohlášena za kulturní památku, je z roku 1513. Největšího rozvoje důlní činnosti na tomto díle bylo dosaženo ve druhé polovině 17. století, kdy se tam těžily kyzovité měděné rudy, později pyrit. Zachovány jsou zde části ručně sekaných chodeb a komínů z nejstarších období, ale i původní vodotěžní zařízení ze dřeva. Nejpozoruhodnějším prvkem v podzemí je však modrá alofánová výzdoba.
