Týden po prvním setkání s novou rodinou se vztahy mezi sedmiletou gorilou Mojou a jejími novými společníky ve španělské přírodním parku Cabárceno uklidňují. Se zhruba stejně starou samicí Chelewou, která Moju při prvním kontaktu napadala, se podle chovatelů zřejmě Moja i skamarádí.
"V úterý nastala v chování obou mladých goril výrazná změna. Vybraly si pro to chvíli klidu mezi jídlem, kdy často odpočívají v kójích. Moja a Chelewa seděly blízko sebe, Moja pak vzala Chelewu za ruku a přitáhla si ji k sobě. Naznačila jí, že by si přála objetí - a Chelewa jí vyhověla. Asi dvacet minut pak seděly spolu, objímaly se, probíraly si srst a spokojeně pobrukovaly," referuje na webu o vývoji v nové Mojině rodině Jana Hajduchová, kterou Zoo Praha do Španělska vyslala jako zpravodajku spolu s Mojou a jejím ošetřovatelem.
Pražští chovatelé a čeští fanoušci populární Moji už se díky pravidelnému zpravodajství z Cabárcena seznámili i s podrobnými charakteristikami všech tří goril z nové Mojiny skupiny. Příběhy zvířat, se kterými bude první gorila narozená v Česku žít, jsou velmi pestré a ilustrují často nelehký osud zvířat v zajetí.
Jako první do parku před osmi lety ze zoo v Madridu přišli samec Niky a jeho adoptivní matka Nadia, která se narodila v Africe ve volné přírodě kolem roku 1980 a do zoo v Madridu se dostala jako roční mládě. Téměř od začátku vyrůstala spolu s ostatními gorilami, ale nikdy se úplně nezbavila ostychu před lidmi, kteří jí patrně ublížili. Ovládá přesto několik posunků znakové řeči, kterou ji v Madridu ošetřovatelé učili. Nejčastěji ukazuje "jídlo".
Nadia měla několik mláďat, přežil ale jen poslední Malabo. Byl odchován uměle, i když se o něj Nadia údajně starala, byl jí odebrán. Nadia si jeho ztrátu nejspíš kompenzovala tím, že se starala o Nikyho, který tehdy do zoo v Madridu přišel. Její vlastní potomek se později do skupiny vrátil a jako jedenáctiletý se stal vůdčím samcem. Byl agresivnější než o šest let starší Niky a napětí ve skupině proto rostlo. Nakonec byli Niky s Nadiou trvale odděleni od skupiny a posléze posláni do Cabárcenu. Možná kvůli mateřskému přístupu se samice ani později s Nikym nikdy nepářila.
Mojin nový partner se narodil ve volné přírodě nejspíš v roce 1985. Do Španělska se dostal ilegálně, když mu bylo kolem dvou let. Jeho prvním domovem se stal cirkus. Majitel cirkusu ho ale po měsíci vyměnil za dva koně. Niky se přestěhoval na farmu, kde s ním zacházeli spíš jako s dítětem než s gorilou. V šesti letech ale už byl tak veliký, že takto dál žít nemohl, majitelé ho věnovali zoo v Madridu. Niky se neuměl chovat jako gorila, ostatní členové tlupy kromě Nadii ho proto napadali. V Cabárcenu víc jak týden nevyšel z kóje, kde se cítil v bezpečí. Ale za měsíc se z nervózního samce s podřízeným chováním vyklubal sebejistý a klidný vůdce tlupy.
Chelewa je vedle Moji z celé skupiny jediná vychovaná vlastní matkou. Narodila se v Basileji v roce 2005, její matce Wimě tehdy bylo šest let. Loni v březnu se Wima a Chelewa přestěhovaly do Cabárcena, Niky a Nadia je přijali bez problémů. Zhruba měsíc po příjezdu ale Wima onemocněla a loni v září zemřela. Chelewa nemoc matky těžce nesla a podle chovatelů i jí pomáhala Nadia. Chelewa je nyní březí a park Cabárceno čeká první přírůstek.
