Unikátní léčbu postiženého pohybového ústrojí černého labradora kmenovými buňkami dnes zahájili na veterinární klinice v Praze-Holešovicích. Nemocný pes se podrobil odběru kostní dřeně. Veterinář Ivo Stehlík si čtyřnohého pacienta nejprve zvážil, aby zjistil, zda od poslední návštěvy nepřibral na váze, a pak už ho odvedl na operační sál.
Kostní dřeň odebral z dutiny pažní kosti. Tkáň potom putovala do laboratoře, kde specialisté izolují a kultivují kmenové buňky. Po čtrnácti dnech od namnožení kmenových buněk lékař takto připravenou léčebnou látku vstříkne injekcí do postižené tkáně psa. Buňky je možné nemocnému zvířeti aplikovat také bez předchozí kultivace již druhý den, vysvětloval Stehlík.
Doba léčby je podle Stehlíka závislá na závažnosti nemoci. Lékař soudí, že Harry bude za půl až tři čtvrtě roku bez problémů běhat.
Kmenové buňky mají podle vědců unikátní schopnost, a to opravit poškozené tkáně a orgány. Podle dosavadních zkušeností z výzkumu i z praxe tato metoda dosahuje až osmdesátiprocentní účinnosti, vysvětloval Stehlík. Začala se podle něj v Česku používat nejdříve u koní. Poškozené šlachy kmenovými buňkami uzdravuje na Klinice chorob koní Veterinární univerzity v Brně Zdeněk Žert. Výhodou proti klasické léčbě je její rychlejší průběh a také to, že nezůstává jizva, takže je bez následků. Kůň se tak může vrátit na dostihovou dráhu.
Doktor Stehlík je absolventem Veterinární univerzity v Brně. Při aplikaci kmenových buněk spolupracuje s biotechnologickou společností EponaCell. Vznikla v roce 2010 a je součástí podnikatelského inkubátoru Inovačního biomedicínského centra Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.
Šéfka ústavu Eva Syková již dříve uvedla, že vidí v léčbě zvířat kmenovými buňkami přinos i pro humánní medicínu. Každá léčebná metoda totiž musí být napřed ověřena na zvířatech. Právě v tom vidí obrovský přínos veterinární léčby, protože ukazuje, jaký by mohla mít tato metoda účinek při léčbě lidí.
