Vypadat dobře a mít vlastní styl není podle návrháře Mira Saba otázkou peněz nebo značky. Ve své kolekci jaro/léto 2013 vsadil na výrazné střihy i barvy. A za své výtvory je nyní nominován v kategorii Módní designér v rámci letošních cen Czech Grand Design.
Vaše modely jsou poměrně extravagantní. Nosíte takové oblečení i vy?
Možná vás to překvapí, ale osobně si myslím, že moje modely nejsou vůbec extravagantní. Obzvlášť pokud se bavíme o kolekci na jaro/léto 2013, která byla prezentována na posledním Designbloku. Všechny modely z této kolekce jsou nositelné a s tím záměrem byly navrženy a realizovány. Já sám se extravagantně jakožto z principu neoblékám. Záleží to hodně na momentální náladě. Někdy mám chuť na něco velmi klasického, někdy nemám chuť na nic. Různě podvědomě vybírám a kombinuji bez ohledu na styly, barvy, a to může, obzvlášť pro lidi, kteří mě neznají, působit extravagantně. Ti, kteří mě znají, by mě pravděpodobně tímto slovem neoznačili.
Pracoval jste v zahraničí - chodí tam podle vás muži lépe oblékaní?
Například v Itálii nebo ve Francii to mají muži kulturně vepsané ve svých genech už po několik století. Jsou to oblasti, kde móda vždy vznikala, kde se vymýšlela, a lidé to mají nějakým způsobem zažité. Obecně myšlenka estetizace života jako takového je jim proto samozřejmě bližší. Proto srovnávat je s námi, zejména z historického pohledu, je poněkud složité. Také vzhledem ke koupěschopnosti a nabídce jsou na tom lépe, proto vidíme i velice zajímavé kousky z přehlídek na "běžných lidech" na ulici. Nezapomínejme, že vzhledem k počtu obyvatel jsme oproti zmíněným krajinám poměrně malá země.
Jak jsou na tom podle vás s oblékáním čeští muži?
U nás se to buduje tak nějak vše od znova, pomalu, ale věřím, že dobrým směrem. Vždy však platilo a platit bude i nadále, že mít styl a vypadat dobře není otázka peněz, značky nebo následování trendů.
Jaké modely nejraději tvoříte?
Zajímá mě otázka nositelnosti, propojení kvalitního řemesla s průmyslovou výrobou a velký ohled na detail. Také mě fascinuje konstrukce a technologie oděvu, jejich "vnitřní svět" - to co je mezi podšívkou a svrchním materiálem. Hodně se inspiruji v umění a historii, a také v každodenním životě.
Je podle vás snazší tvořit modely pro muže, nebo ženy? Když děláte pánské modely, představujete si v nich sám sebe, nebo nejste zatížen tím, zda budou skutečně nositelné?
Jsou to dvě dost odlišné sféry, obzvlášť když se snažím navrhovat nositelné věci. Když to hodně zevšeobecním, tak u dámské módy je do určité míry snesitelné téměř vše, u pánské módy toho, co můžete změnit, zas až tak moc není. Můžete změnit proporce anebo detaily, ale pokud nechcete, aby dotyčná osoba vypadala směšně nebo hloupě, tak omezení je mnohem větší než u dámské módy. Otázku "Nosil bych to, kdybych byl žena?", nebo u pánských návrů jako chlap, je pro mě poměrně častá, i když nevím, nakolik důležitá. Pokud nerad nosím saka, tak to neznamená, že můj zákazník bude mít stejné omezení. Je důležité ukázat kolekci jako ideu a být schopný ji rozpracovat do nejrůznějších oděvních artiklů a doplňků.
Další díl seriálu rozhovorů s umělci nominovanými na letošní ceny Czech Grand Design přineseme ve středu 6. března.
