Výročí
První elektrický holící strojek museli muži držet oběma rukama

Historie holení sahá podle archeologických nálezů až do doby kamenné a hladká tvář se stala módou například během vládnutí Alexandra Velikého. Muži se snažili zbavovat svých vousů všelijak, například si je vytrhávali pomocí mušlí, odírali se pemzou a významným pokrokem bylo používání břitvy a žiletky. Jako změkčovadlo se používaly před holicí pěnou různé oleje. Asi nejrevolučnějším vynálezem na poli holení byl však elektrický holicí strojek. Vynález, který mužům umožnil holit se bez použití vody a pěny, si nechal patentovat před 80 lety, 6. listopadu 1928, penzionovaný důstojník americké armády Jacob Schick.

Tento rodák z Ottumwy ve státě Iowa (narozen 16. září 1877) projevoval manažerské a novátorské sklony již v dětství a ve svých 16 letech již dohlížel na stavbu železnice, která vedla do dolu jeho otce v Novém Mexiku. Ve svých 20 letech ale narukoval do armády, se kterou poté spojil velkou část svého života. Osud ho zavál například na Filipíny, kde ale onemocněl úplavicí. Po návratu do Spojených států mu lékaři doporučili pobyt v chladnějším podnebí a Schick se tak nechal převelet na Aljašku.

Ve dvaatřiceti letech se poprvé rozhodl v armádě skončit a rozhodl se pro dráhu zlatokopa. Rýžování zlata se věnoval na Aljašce a v Britské Kolumbii a na jedné ze zlatokopeckých výprav si podvrtnul kotník a úraz ho na čas upoutal na lůžko. Ve velikých mrazech bylo pro něj velmi obtížné a nepříjemné se holit. Protože měl dost času, začal přemýšlet, jak to udělat, aby se muž mohl oholit bez použití vody a pěny.

Nakonec sestrojil primitivní strojek s holicí hlavou poháněný externím motorem. Přístroj, který se musel držet oběma rukama, odeslal různým firmám a továrnám. Ty jej ale odmítly a Schick, který první prototypy strojků rozdal svým známým, se vrátil do armády. Nějaký čas pracoval na americké ambasádě v Londýně, ale holicí strojky mu nedávaly spát a v roce 1919 armádu opustil definitivně.

Jeho prvním úspěšným vynálezem byl ruční holicí strojek se zásobníkem žiletek, které se bez problémů daly vyměnit. Schick později přiznal, že inspirací pro tento druh strojku mu byla obyčejná "opakovačka". Je třeba připomenout, že holicí strojek s vyměnitelnými čepelkami si nechal patentovat již na počátku 20. století americký obchodní cestující King Camp Gillette.

Schickův první strojek se celkem dobře prodával, ale vynálezce stále lákalo "holení za sucha". Vrátil se tedy ke svému původnímu vynálezu, který se začal prodávat v roce 1929. Podnikání ale vázlo a Schickovi museli například zastavit vlastní dům, aby jejich podnik přežil. V roce 1931 se ale karta obrátila, protože Schickovi se podařilo konečně vyrobit elektrický holicí strojek, který se držel v jedné ruce a který se již podobal dnešním moderním strojkům. O dva roky později byl ze Schicka milionář.

Slavný vynálezce se poté přestěhoval do Kanady. Existují dvě verze tohoto překvapivého kroku: podle některých spekulací se tak stalo po zájmu kongresové komise pro daňové úniky o jeho společnosti, samotný Schick ale tvrdil, že do Kanady odjel kvůli zdravotním komplikacím. V Kanadě 3. července 1937 zemřel v důsledku komplikací spojených s operací ledvin; pohřben byl v Montrealu. Zanechal po sobě ženu Florence a dvě dcery. Kromě holicích strojků si během života nechal patentovat například i ořezávátko na tužky nebo speciální loď pro plavbu po mělčině.

Schickovu firmu, která v průběhu let měnila název až na Schick Safety Razor Company, koupila v roce 1970 společnost Warner-Lambert. Poté několikrát změnila majitele a nyní patří značka Schick do koncernu Edgewell.