Vyšívání krojů, techniku paličkované krajky i síťování či přišívání vrapení na sukni do živůtku předváděly dnes v Luhačovicích na Zlínsku odbornice na výrobu krojových rekonstrukcí. Muzeum luhačovického Zálesí si programem nazvaným Obnova lidového kroje připomnělo sto let od svého založení, řekla vedoucí muzea Blanka Petráková.
"Protože základ staré luhačovické sbírky tvořily hlavně lidové kroje, tak jsme k tomu výročí připravili výstavu historických krojových rekonstrukcí a krojových součástek z naší sbírky. Na výrobě krojových rekonstrukcí se podílí řada šikovných řemeslníků a tvořivých lidí, kteří ovládají staré techniky textilní, práci s kůží, ševcovské řemeslo či odlévání knoflíků. Pozvali jsme výrobce, aby svou práci představili," uvedla Petráková.
Starým technikám výroby či zdobení krojů a jeho součástí se podle Petrákové věnuje už jen málo lidí. "Všichni tito lidé jsou v regionu nenahraditelní," uvedla Petráková. Zájem o lidové kroje v jejich původní podobě je podle jejích slov velký. "Za 15 let jsme vytvořili pro obce, folklorní soubory i jednotlivce, kteří si chtějí pořídit krásný starodávný kroj, společně asi 30 krojových rekonstrukcí," uvedla Petráková.
Eva Kašparová z Valašské Senice předváděla přišívání vrapení na sukni do živůtku. Detailní práce vyžadující zručnost i trpělivost trvá asi deset hodin. "Baví mě to, u toho můžete uvažovat, o čem chcete," řekla Kašparová, která se šitím krojů zabývá již od vyučení. "U nás to neumí nikdo, nemám ani žádné následovníky, dcerku to nezajímá," uvedla Kašparová, která šije kroje z širokého okolí, luhačovického Zálesí, Valašskokloboucka, Vsetínska i Slovenska.
Vyšívání dámské košile předváděla Marie Manová z Poteče, která se vyšívání věnuje od 14 let, nyní je již v důchodu. Gajdoš Petr Sovják předvedl, jak si sám ušil kožich, návštěvníci se seznámili například také s výrobou barevných tkanic.
