Po 12 hodinách práce a při spotřebě 3,5 kilogramu zlatého prášku vydává 3D tiskárna své mistrovské dílo: jemný a propracovaný náramek. Tato technologie je zatím ve fázi experimentů, ale mohla by do výroby šperků vnést revoluci.
"Nesmíte přitom kýchat," směje se Pascal Hély, který se svým kolegou otevírá přístroj a začíná čistit náramek ještě celý pokrytý drahocenným práškem.
Tento klenot je součástí deseti výjimečných kousků vytvořených v Besançonu na východě Francie ve výzkumné laboratoři Francéclat, profesionálního sdružení francouzských klenotníků.
"Vycházeli jsme skutečně z nuly, trvalo několik let, než jsme nalezli správné parametry a standardy kvality," říká technický ředitel Francéclat Pascal Hély.
Technologie 4D tisku označovaná jako aditivní, kdy se na sebe kladou vrstvy materiálu po počítačové modelaci, se v těžkém průmyslu hojně používá, ale její aplikace na prášky ze vzácných kovů je ještě v plenkách.
Malý tým se v posledních měsících pustil do tištění souboru deseti prstenů, náramků a náušnic, které byly vybrány na základě konkursu designérů, s cílem ukázat možnosti této tvorby.
Aditivní technologie dává šperkům jemnost a úžasnou geometrii. "Designérům umožňuje překračovat hranice," zdůrazňuje Sébastien Fontaine, který s Hélym na výrobě spolupracuje. Italská tiskárna, kterou používají, má rozměry velkého kotle.
"Můžeme vyrábět šperky, které bychom s tradičními technikami nesvedli: například pro dva vzájemně propletené prsteny musíte mít dva oddělené kousky a pak je spojovat. V 3D tiskárně vše vzniká zároveň," zdůrazňuje Hély.
To právě bylo účelem konkursu: vytvořit zlatý šperk, který by nebylo možné vyrobit klasickými technikami, nebo by to bylo velmi obtížné. Deset šperků bylo vystaveno v polovině října v Paříži, kde dva z nich získaly ocenění.
"Na jeden náramek jsme spotřebovali asi 3,5 kilogramu zlatého prášku. Po očištění vážil 64 gramů. Je složen z více než 2000 zlatých vrstev, z nichž každá měří 15 mikronů (jeden mikron je jedna milióntina metru)," popisuje šperk Sébastien Fontaine.
Každá vrstva byla zkapalněna laserem o 1700 stupních Celsia. "Musejí být homogenní a vazba mezi nimi musí být dokonalá. Na začátku našich experimentů se to však podobalo spíše ementálu," vzpomíná Pascal Hély.
"Příští etapou bude vybudovat zde technologickou platformu, kam si budou společnosti přicházet testovat techniku, než budou samy investovat do přístroje, jehož cena se pohybuje kolem 200 tisíc eur" (asi 5,1 milionu korun), vysvětluje.
"V profesi je mnoho skeptiků, ale stačí se podívat na šperky, které můžeme vyrobit! Jsme teprve na začátku a jde o revoluci. Tato technologie však nenahradí tradiční techniky, otevírá jiné horizonty," uvádí Pascal Hély. "Jsou to nové možnosti vyjádření," dodává.
Zdůrazňuje méně namáhavou práci a možnost rychle modifikovat šperk. Důležité je rovněž snížit ztráty materiálu na minimum: kilogram ryzího zlata dnes stojí 35 tisíc eur (910 tisíc korun).
