První adventní nedělí začíná očekávání vánočního času. Pro křesťany připomíná příchod Ježíše Krista, mnozí lidé si doma zapalují první svíčku na adventním věnci. Čtyřtýdenní adventní doba skončí se západem slunce o Štědrém večeru.
Slovo advent pochází z latinského adventus, tedy příchod. Křesťané tuto dobu vnímají jako dobu radostného očekávání příchodu spasitele, ale i pro nevěřící může být dobou duchovní přípravy na Vánoce, dobou rozjímání a dobročinnosti, časem naděje a očekávání.
První neděle adventní je zaměřená na Kristův druhý příchod na konci světa s výzvou, aby byl na něj člověk připraven. První svíčka na adventním věnci je nazývána svíci proroků, neboť je památkou na proroky, kteří podle bible předpověděli narození Ježíše Krista.
Symbolem adventu je adventní věnec, jeho historie sahá do 19. století, kdy ho poprvé v Hamburku vytvořil protestantský teolog Johannes Wichern. Kruhový tvar představuje boží věčnost, jednotu, vzkříšení a věčný život a společenství. Věčně zelené rostliny jsou symbolem života jako takového, nezničitelnosti, stálosti ve víře a také věčnosti.
Čtyři svíčky, které se postupně zapalují, ukazují na čtyři týdny, které chybí do Vánoc. Na první neděli adventní se věnce přinášejí do kostela před obětní stůl, kde je kněz požehná.
V dnešní západní společnosti je doba adventu spjatá spíše se shonem, nakupováním a výraznou výzdobou veřejných prostor. Ti, kdo chtějí naopak zažít chvíli usebrání se a tichého rozjímání, mohou v době adventu přijít na roráty. Jedná se o ranní mše ke cti Panny Marie, které se těší velké oblibě. Začínají ještě za tmy a v některých kostelích jsou slaveny jen při svíčkách.
V Praze patří mezi oblíbené roráty u sv. Ignáce, po celou dobu adventu budou začínat ve všední dny v 6.08 a 7.25, v sobotu v 7.25 a v neděli v 6.55. V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha se budou staročeské roráty konat ve všední dny vždy v 6.30 a v neděli v 8.30. V katedrále na brněnském Petrově budou roráty každé pondělí v 6.00 a studentské roráty u jezuitů budou každou středu v 6.00.
