Třebíč
Bazilika sv. Prokopa láká především tuzemské návštěvníky

Třebíč loni navštívilo takřka o 12 procent turistů více než v předchozím roce. Vyplývá to z informací městského kulturního střediska (MKS), které ve městě provozuje informační centra. Centra v loňském roce obsloužila přes 147 tisíc lidí, v roce 2017 jich bylo přibližně 132 tisíc. Bazilika sv. Prokopa láká především tuzemské návštěvníky, pro zahraniční turisty je nejatraktivnější židovská čtvrť, ve které bude na konci února rozšířena expozice věnovaná třebíčskému zachránci židovských dětí Antonínu Kalinovi. Sdělila to ředitelka MKS Jaromíra Hanáčková.

Baziliku, která je spolu s židovským městem a hřbitovem od roku 2003 památkou UNESCO, podle Hanáčkové navštívilo loni přes 46 tisíc lidí, devět procent z nich byli turisté ze zahraničí. V roce 2017 byla návštěvnost baziliky asi o deset tisíc lidí nižší. Do Zadní synagogy zavítalo loni 17 procent návštěvníků z ciziny. "Je vidět, že v zahraničí láká židovská kultura víc. Zajímají se o ni především lidé z USA, přijelo jich 1376," řekla Hanáčková. Synagogu podle ní navštívilo i přes 500 Japonců. "Američané ani Japonci nemají příliš velký zájem o baziliku, kterou z cizinců navštěvují nejvíc Němci, Slováci, Poláci a Rakušané," řekla Hanáčková. Židovskou čtvrť nově propaguje i program Židovské stopy, který podle Hanáčkové financuje CzechTourism.

Kalinu, který za druhé světové války zachránil v koncentračním táboře Buchenwald život nejméně devíti stům židovských dětí, už ve městě připomíná expozice sousedící se Zadní synagogou. Zpřístupněná byla v roce 2017. Od února se rozšíří o další dvě místnosti, ve kterých se veřejnost dozví víc o osudech některých zachráněných dětí. Byl mezi nimi i budoucí nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel a dlouholetý redaktor rádia Svobodná Evropa Pavel Kohn. "V tuto chvíli už žáci třebíčské střední průmyslové školy dokončují kovaný strom, který bude hlavním exponátem. Bude mít takřka tisíc lístků a na každém z nich bude číslo a jméno zachráněného dítěte," řekl Hanáčková. K sestavení stromu pomohl seznam evakuovaných, který posloužil jako jeden z důkazů Kalinovy statečnosti před tím, než mu v roce 2012 in memoriam udělil Izrael ocenění Spravedlivý mezi národy. Třebíč seznam získala od Naftali Fürsta, který je jedním ze zachráněných dětí.

Kalinu pro českou veřejnost objevil až publicista Stanislav Motl. Do té doby se o jeho počínání za války vědělo jen v zahraničí. Kalina pro záchranu dětí v koncentračním táboře využíval funkci blokaře, nasazoval při tom vlastní život. Využil i toho, že od roku 1944 po bombardování v Buchenwaldu neexistovala centrální kartotéka vězňů, dětem přiřazoval jiná, nežidovsky znějící jména. Zemřel v roce 1990 ve věku 88 let, je pochován na Olšanských hřbitovech v Praze. V roce 2012 byl v Izraeli oceněn jako Spravedlivý mezi národy. V roce 2014 ocenil Kalinovy činy prezident Miloš Zeman udělením státního vyznamenání Za zásluhy I. stupně a v témže roce byl jmenován čestným občanem Třebíče.