Autentickou kulturu a přírodu Indonésie, a hlavně tajemné Nové Guineje, přiblíží návštěvníkům expozice v brněnském Paláci šlechtičen. Uspořádalo ji Moravské zemské muzeum s cestovatelem Rudolfem Švaříčkem, který v Indonésii strávil mnoho let a opakovaně podniká dobrodružné výpravy do nitra ostrova Nová Guinea za tamními domorodci.
Výstava připomíná také cesty Miloslava Stingla, Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda, který slaví sté narozeniny. Návštěvníci si prohlédnou rituální totemy, štíty, masky nebo čelenky. Exponátů jsou v přízemí paláce v Kobližné ulici stovky, až na repliku mumie jsou to všechno originály.
Dominantou expozice je stromová chýše kmene Kombai, v jedné z výstavních síní zurčí vodopád. Švaříček se podle svých slov snažil ukázat jak divokou, tak turisticky "navoněnou" tvář indonéských ostrovů.
Návštěvníci poznají například kmen Daniů. "Mají zvláštní šípy na ptáky, na ryby, na savce i na lidi. Na počátku 90. let to tam bylo ještě opravdu panenské," vzpomínal Švaříček na setkání s kmeny žijícími podle pradávných tradic. Podobně se v 90. letech vydával ke kmeni Korovajů, což tehdy bylo mimořádně náročné. "Dovezl jsem si z těch cest sedm malárií," řekl Švaříček.
Výstava přibližuje také třeba ostrov mentavajských šamanů Siberut, ukazuje rituální popravy býků na Timoru a bere návštěvníky na ostrov Lembata. "Poslední místo na planetě, kde stále ještě loví velryby bambusovou harpunou," řekl Švaříček. Jeho sbírky patří k největším svého druhu na světě.
Palác šlechtičen je sídlem Etnografického ústavu Moravského zemského muzea. V poslední době byl uzavřený, v plánu je vybudování nových sbírek. Harmonogram stavebních prací se však mírně posunul, a tak vznikl prostor pro výstavu Tajemná Indonésie.
Se Švaříčkem hodlá muzeum spolupracovat i v budoucnu. "Chtěli bychom připravit celý pavilon, celou stálou expozici z jeho i našich sbírek mimoevropských kultur," uvedl ředitel muzea Jiří Mitáček.
