Symbol Jugoslávie
Bývalá Titova jachta se stane muzeem

Byly zde sjednávány mezinárodní dohody, plavily se na ní Elizabeth Taylorová i Sophia Lorenová: jachta Galeb, symbol Titovy Jugoslávie, se po rezivění v chorvatském přístavu dočká nového života jako muzeum. Píše to agentura AFP.

Po smrti Josipa Broze Tita v roce 1980 byla jachta ponechávána svému osudu v přístavu Rijeka, a to po celou dobu, kdy se rozpadala jugoslávská federace a vypukly série krvavých konfliktů.

V roce 2009 koupila radnice toto plavidlo dlouhé 117 metrů, které bylo dáno do dražby kvůli zadluženosti jeho řeckého majitele.

Nyní má být jachta přeměněna na muzeum a má se stát hlavní atrakcí v roce 2020, kdy se tento jadranský přístav stane evropskou metropolí kultury, vysvětluje starosta Vojko Obersnel.

Tento projekt je předmětem sporů v Chorvatsku, kde jsou u moci konzervativci a kde je Tito, označovaný za protichorvatského, kontroverzní osobou více než v jiných bývalých částech Jugoslávie. O jeho úloze v boji proti nacistům se nepochybovalo, ale jeho odpůrci pranýřují jeho diktaturu a kult osobnosti, které nastolil. Loni v září Záhřeb pod tlakem nacionalistů přejmenoval Titovo náměstí, které je jedním z hlavních v metropoli.

"Nechceme bezvýhradně opěvovat Tita, ale vyprávět příběh Jugoslávie a Chorvatska," ujišťuje Vojko Obersnel.

Jachta Galeb (v chorvatštině a srbštině "racek") opustila v roce 1938 janovské loděnice. Jejím prvním úkolem byla přeprava banánů. Poté ji však Italové zapojili do válečných operací. Britové ji v roce 1941 poškodili torpédem, pak ji zabavili nacisté a opět byla potopena v roce 1944, když Rijeku bombardovaly spojenecké jednotky.

Znovu opravené plavidlo se po válce stalo Titovou oficiální lodí. Na její palubě jugoslávský vůdce plul v roce 1953 po Temži až do Londýna, aby se tu setkal s Winstonem Churchillem. Šlo o první oficiální návštěvu komunistického státníka ve Velké Británii.

Na Galebu se také konaly nejvýznamnější diskuse předcházející zrodu Hnutí nezúčastněných zemí, uvádí konzervátorka hlavního muzea v Rijece Kristina Pavečová. Toto politické fórum, jehož iniciátory byli kromě Tita indonéský prezident Sukarno, indický premiér Džaváharlál Néhrú, egyptský prezident Gamál Násir a ghanský prezident Kwame Nkrumah, založily v roce 1961 země, které se nechtěly podílet na konfrontaci Západu s Východem za studené války.

Slavná minulost jachty kontrastuje s tím, čím je dnes. Nejlépe zachované jsou části vyhrazené Titovi a jeho choti Jovance. "Nábytek je původní, abychom mohli co nejvěrněji představit život na jachtě," říká Kristina Pavečová.

Město počítá s rozpočtem ve výši v přepočtu 140 milionů korun, který bude financován díky evropským fondům. Tak vznikne plovoucí muzeum jugoslávské historie spojené s hotelem nebo restaurací.

Rijeka, kdysi prosperující průmyslový přístav, prožívá krizi. Jeho ekonomika je poškozena procesem privatizace a špatným řízením po válce z 90. let. Vojko Obersnel stojí v čele radnice od roku 2000 a doufá, že projekt Galeb bude stěžejním prvkem toho, co označuje za postindustriální přechod, který zahrnuje revitalizaci města s kulturními a turistickými atrakcemi.

Tito stál v čele Jugoslávie od konce druhé světové války až do své smrti. "Díky Titovi se Rijeka stala konečně chorvatskou," říká třiačtyřicetiletá šperkařka Biljana. "Nevím ovšem, jestli ti nejmladší dostatečně Tita znají, aby si mohli udělat odpovídající názor."