Převážné většině lidí se v lesích líbí místa s divokou přírodou, jen menšina jich ale ví, co všechno to obnáší, zjistil výzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Badatelé v něm zjišťovali, jaké jsou názory veřejnosti na les, jeho odolnost proti klimatickým změnám, na jeho funkci i na to, co ho nejvíc ohrožuje. Sociologové průzkum provedli v červnu.
"Veřejnost vnímá ohrožení lesů klimatickou změnou, akcentuje mimoprodukční funkce lesa a přiklání se k přírodě blízkým způsobům zacházení s lesem," uvedli výzkumníci v tiskové zprávě. Důležitost lesa pro životní prostředí si více uvědomují lidé s vyšším vzděláním.
Místa s divokou přírodou v lesích se líbí 85 procentům respondentů. Tento výsledek potěšil ekology z Hnutí Duha, kteří by rádi prosadili rozšíření ploch, na kterých je příroda ponechána samovolnému vývoji. Teď divoké přírodě patří 0,3 procenta území Česka. "Rozsáhlá místa ponechaná samovolnému vývoji v lesích jsou příležitostí pro ochranu vody, půdy, klimatu a rostlinných a živočišných druhů. To vše veřejnost vnímá jako nedílnou součást funkcí, které má les splňovat," uvedla Eliška Vozníková z Hnutí Duha.
Naopak to, co se lidem v lesích nelíbí, jsou rozsáhlé paseky, proti nimž se vyslovilo 65 procent lidí, asfaltové cyklostezky (77 procent), a také suché a popadané stromy (73 procent). Tento výsledek je podle ekologů paradoxní, protože staré stromy a tlející dřevo jsou klíčové pro divokou přírodu a pro ochranu rozmanitosti. "Více než třetina lesních druhů rostlin, hub a živočichů je vázána právě na tlející dřevo. V lesích, kde nejsou staré a suché stromy a odkud se dřevo odveze, tyto druhy chybějí a takový les je pak méně odolný," uvedlo Hnutí Duha.
Zajímavé je, že u dotazů na hlavní funkce lesa ustupovala do pozadí produkce dřeva. Byla až na posledním, devátém místě, za důležitou ji označilo jen 36 procent lidí. Nejvýrazněji lidé vnímají potřebnost lesů pro ochranu klimatu (68 procent), ochranu vody (66 procent) a ochranu půdy před erozí (63 procent). "Když byli lidé dotázáni na důležitost každé funkce zvlášť, vnímali funkci produkce dřeva jako nejméně důležitou, nicméně pokud byli požádání, aby vybrali pouze tři nejdůležitější funkce lesa, produkce dřeva získala na významu," uvedli sociologové. Produkce lesa tak nakonec skončila na pátém místě.
Průzkum se zaměřil také na to, co lesům nejvíce škodí. Podle veřejnosti je to na prvním místě znečištění (77 procent), na druhém holoseče (70 procent). Podle autorů výzkum ukázal, že skupiny, které poukazují na naléhavost enviromentálních problémů, jsou úspěšné. Zároveň uvedli, že větší porozumění lidí pro přírodu, na které by se z výsledků dalo usuzovat, se zatím nijak nepromítá do spotřebního chování. O existenci certifikátů, které dokládají původ dřeva použitého na výrobky, ví jen 14 procent lidí a z nich jen pro 55 procent je to důležitý faktor při nákupu.
