Děti na celém světě během jednoho roku epidemie covidu-19 zmeškaly přibližně 112 miliard dní vyučování. Výpočet v úterý zveřejnila nevládní organizace Save the Children. Nejvíce dní žáci a studenti zameškali v Latinské Americe, Karibiku a jižní Asii, uvedla agentura EFE. Nejnižší údaj vykazuje západní Evropa.
Problémy s přístupem ke vzdělání měly hlavně děti v zemích s nízkými či středními příjmy nebo s vysokou mírou nerovností. V průměru 110 dní bez vyučování strávili žáci a studenti v Latinské Americe, Karibiku a jižní Asii. V západní Evropě to bylo pouze 38 dní. O sedm dní více pak vykazují země ve východní Evropě.
"Hlavní dopad (výpadku ve vyučování) na mladé bude spočívat v tom, že se zpozdí jejich školní vývoj," uvedla ředitelka nevládní organizace Victoria Wardová. Především v chudších zemích děti kvůli uzavření vzdělávacích institucí čelili většímu násilí v rodinách i mimo ně, vyšší citové deprivaci a také rostoucí chudobě. Wardová poukázala na to, že v některých částech světa, například v Latinské Americe, se mluví jen málo o dopadech epidemie na děti a školáky.
V mnoha zemích se školy snažily zavést během uzávěry distanční formy vyučování. Dostupnost této formy vzdělávání, která závisí také na technologickém vybavení domácností, přitom může být problematická i v zemích, které jsou považovány za bohaté. Ve Spojených státech chybělo dostatečně rychlé připojení k internetu 15 milionům žáků a studentů. V Norsku pak 30 procent osob ve věku od 9 do 18 let nemělo přístup k počítači a musely se tak spolehnout na připojení přes mobilní telefon. Stejný problém měla také pětina dětí v Nizozemsku.
