Dokumenty spojené se vznikem samostatného státu v roce 1918 i předměty, které jsou spojené s nejvýznamnějšími okamžiky a osobnostmi československých dějin, mohou od pondělí zhlédnout návštěvníci dvou samostatných výstav v Praze. První pořádají v budově Akademie věd tři ústavy této instituce, druhou připravil Vojenský historický ústav a bude k vidění v Jízdárně Pražského hradu.
V Akademii věd bude poprvé veřejně vystaven originál prvního návrhu takzvané Washingtonské deklarace. Jde o prohlášení, že český a slovenský národ mají nárok na nezávislý stát. Sepsal ho v říjnu 1918 pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Po úpravách se svými spolupracovníky ho zaslal do Evropy, kde bylo 18. října vydáno.
Podle historičky Dagmar Hájkové, která se na přípravě výstavy podílela, bude originál vystaven jen prvních pět dnů. Poté ho nahradí kopie. Výstava, na níž budou k vidění i další dokumenty spojené s počátkem samostatného Československa, potrvá do 20. července.
V pondělí začíná také expozice Doteky státnosti na Pražském hradě. Pro ni Vojenský historický ústav připravil nejzajímavější exponáty týkající se přelomových událostí mezi lety 1918 až 2018. Jádro výstavy tvoří návrhy státní symboliky, originály Ústavy a písemnosti týkající se mnichovské dohody a období Protektorátu. Připraveny jsou ale také další předměty, které vypovídají o významu Československa. Je to například bomba Jana Kubiše, vlajka 312. československé peruti RAF či nebo skafandr, ve kterém do vesmíru cestoval Vladimír Remek. Výstava v Jízdárně zůstane do 30. října a podle ředitele ústavu Aleše Knížka ji pořadatelé budou postupně obměňovat.
