Po tříleté rekonstrukci byla ve Vranově u Brna ukončena oprava hrobky rodu Lichtenštejnů, v níž je pohřbeno zhruba padesát členů knížecího rodu. Práce přišly na přibližně 54 milionů korun. Výsledek si prohlédl lichtenštejnský kníže Hans Adam II. Hrobka bude otevřena pro veřejnost vždy jednou do roka, a to 1. listopadu. Hrobka je mimořádnou historickou památkou, řekl ředitel brněnského památkového ústavu Zdeněk Vácha.
Hrobku vlastní český stát, ale práce hradilo Lichtenštenjsko. Hrobka byla před jejich zahájením ve velmi špatném stavu. Zatékala do ní dešťová voda, odvzdušňovací kanálky byly v tomto objektu u vranovského kostela ucpané. Stavební práce se začaly plánovat již v roce 2010.
Ukázalo se při nich, že budou mnohem náročnější, než se předpokládalo. Vlhkost poškodila i řadu sarkofágů, v nichž jsou pohřbeni členové rodu Lichtenštejnů. Hrobku nechal ve vranovském klášteře, jenž je sídlem řádu paulánů, vystavět kníže Maximilián (1578-1643). V hrobce se začalo pohřbívat počátkem 17. století. Posledním pohřbeným byl v roce 1938 kníže František I.
Rekonstrukce lichtenštejnské hrobky je jedním z prvních velkých projektů spojujících Lichtenštejny s Českou republikou. Diplomatické vztahy mezi jejich knížectvím a ČR byly navázány teprve v roce 2009. Dlouho jim bránily majetkové spory.
Rod Lichtenštejnů vlastnil před druhou světovou válkou především na Moravě rozsáhlé majetky. Zabavily je komunisté, včetně známého Lednicko-valtického areálu. O tom, nakolik byl tento krok zákonný, se bude teprve jednat. Lichtenštejnové dosud oficiálně o vrácení majetků v ČR nepožádali. Nehlásili se k německé národnosti a podle historiků ani s nacisty nekolaborovali. Němcům a kolaborantům byl v Československu po druhé světové válce zabaven majetek na základě Benešových dekretů.
Lichtenštejnové mají ve Vranově u Brna opravenou rodinnou hrobku
Relax
4. 11. 2015 17:30
Na snímku je lichtenštejnský znak v portálu.
Autor: ČTK Foto: ČTK