Na hradě Krakovci na Rakovnicku se osvědčila spolupráce s vězni. Kastelán Jiří Sobek je využívá při drobné údržbě, sám je přiváží a zase odváží a jejich pomoci si velmi cení. Spolupráce, která trvá už 12 let, je podle něj oboustranně výhodná.
V každé pracovní partě jsou tři odsouzení a vychovatel, nyní o prázdninách by jedna skupina měla přijet v srpnu. "Byl bych velmi rád, kdyby se nám podařilo natřít nějaké dřevěné konstrukce. Doufám, že bude vhodné počasí. Potřeboval bych očistit a natřít zábradlí a přetřít dřevním dehtem střechu u pokladny," plánuje Sobek.
Vězně využívá také na různá čištění, zametání a přesuny materiálu, pomáhají i při štípání dřeva na otop. "Učím je štípat dřevo kalačem. Když se dostanou ze zamřížovaného prostoru do lesa a nadechnou se, tak je ten vzduch skoro omráčí," říká kastelán.
Zájem je obrovský
Pro odsouzené má pochopení, sám se před rokem 1989 dostal do vězení během vojenské služby. Vzhledem k množství práce se tam ale rozhodně nenudil a dodnes to považuje za zajímavou zkušenost. "Do vězení se může dostat každý. Někdo to má jako životní program, ale někdy jsem se třeba potkal s kluky, kteří po odchodu z dětského domova mířili na Hlavní nádraží v Praze. A pak už to bralo špatný směr," upozorňuje.
Na Krakovec vozil nejdříve odsouzené z věznice v Drahonicích a po jejím zrušení ze zařízení v Oráčově, s nímž spolupracuje dodnes. Domlouvají se vždy měsíc dopředu. Odsouzení za práci dostávají jen oběd a svačinu a mají zadarmo dopravu. Přesto je o pomoc na hradě zájem.
"Odvádějí kus práce a neflákají se. Když se osvědčí, mají šanci jít pracovat do okolních firem za peníze. Za těch 12 let jsem neměl jediný zádrhel, konflikt nebo něco takového. Myslím si, že to je oboustranně výhodná spolupráce," míní kastelán. "Neptám se, co provedli, nebo za co tam jsou, to je jejich věc, ale občas se otevřou a dochází k analýze toho jejich života," dodává. Někdy se podle něj dokonce stane, že se některý z vězňů po propuštění na svobodu na hrad vrátí jako turista.
Stavitelem hradu založeného v roce 1381 byl křivoklátský purkrabí Jíra z Roztok. Krakovec je spojen mimo jiné s osobností Mistra Jana Husa, byl posledním místem jeho pobytu před odjezdem do Kostnice. V roce 1783 vyhořely dřevěné části budov, které od té doby nebyly opraveny. V 19. století se pak zřítila větší část kaple a bylo strženo východní křídlo.
Na hradě nedávno stavaři dokončili experimentální zastřešení zatravněnou konstrukcí. Nyní se pracuje na odvodnění a opravuje se kruhové schodiště. Památku si loni prohlédlo 27 tisíc turistů, což bylo více než v jiných letech. Obvyklá návštěvnost je kolem 20 tisíc lidí.
