Podle Jiřího Kotase, který je předsedou klubu a lokomotivu koupil od jiného sběratele, se ukázalo, že lidé dokážou zajímavý projekt podpořit a zbylé peníze se použijí na další etapy oprav, řekl. Pokud se podaří shánět peníze i nadále, mohla by velká 150tunová lokomotiva vyjet vlastní silou na koleje za dva až tři roky.
Lokomotiva byla vyrobena v roce 1944 v nacistickém Německu firmou Henschel, v Česku se jí proto přezdívá Němka. Šlo o maximálně jednoduchou konstrukci pro válečné účely a vyrobilo se 6000 kusů, což byla nejpočetnější série parních lokomotiv na světě. V Československu jezdily tyto stroje po válce poměrně dlouho, bylo jich téměř 200.
Kus, který koupil Kotas od jiného sběratele, do provozu nikdy nevyjel a sloužil jako válečná záloha jugoslávských železnic. V roce 1991, když začala v bývalé Jugoslávii válka, byly zálohy zlikvidovány, některé šly do šrotu, jiné se prodávaly. "Dalo by se říct, že šlo o 150 tun šrotu, od té doby totiž stroj chátral," uvedl Kotas.
Za získané peníze může klub dokončit opravu tendru a zhruba 100 tisíc navrch bude sloužit na otryskání kotle. "Nyní nám nepřispěly žádné firmy, i když jsme s nějakými jednali. Možná to na ně bylo příliš rychlé, takže doufáme, že se podaří získat příspěvky později. Může je oslovit i to, že se nám podařilo sehnat peníze od lidí," řekl Kotas. Celkové náklady na opravu odhadl na tři miliony korun. "Ovšem při postupných opravách můžeme zjistit, že je něco v horším stavu, než se zdá, a bude to dražší," řekl Kotas.
Každý z přispěvatelů se může těšit na odměnu, od drobných suvenýrů po jízdu na lokomotivě. Klub se za dobu své činnosti postaral o renovaci 80 lokomotiv či vagónů, parních lokomotiv bylo sedm. Dosud se však jednalo o malé či průmyslové stroje, a nikoliv o velké traťové lokomotivy.
"Parní stroje a obzvláště lokomotivy jsou fascinující. Proto jsem se rozhodl, že nebudu jejich pouhým obdivovatelem, ale pokusím se pro jejich udržení při životě i v třetím tisíciletí něco udělat. Lokomotiva 555 je legenda evropských kolejí, která vznikla v pohnuté době. I proto by se neměla stát hromadou šrotu, ale měla by sloužit jako živá připomínka," uvedl Kotas.
