Na mnoha místech v českých a moravských diecézích se v sobotu uskuteční mariánské slavnosti. Věřící slaví nanebevzetí Panny Marie, jeden z nejvýznamnějších mariánských svátků. Velké slavnosti se konají na tradičních mariánských poutních místech, jako je třeba Hostýn, Stará Boleslav či Svatá Hora u Příbrami.
V hlavním městě po bohoslužbě v chrámu Panny Marie před Týnem požehná v poledne pražský arcibiskup Dominik Duka obnovenému mariánskému sloupu na Staroměstském náměstí.
Na bohoslužbu, kterou od 10.00 Duka povede, budou moci kvůli protikoronavirovým opatřením přijít jen lidé s pozvánkou. Účastníci budou v kostele rozděleni do několika sektorů. Věřící, kteří se do chrámu nevejdou, budou moci sledovat bohoslužbu na velkoplošných obrazovkách na náměstí. Na slavnost se chystají věřící z mnoha míst, některé farnosti si objednávaly i autobusy. V 10:00 mají na místě sraz ale i ti, kdo proti umístění napodobeniny sloupu protestují.
Nanebevzetí Panny Marie si církev připomíná dlouhá staletí. Od roku 1950 je v římskokatolické církvi Mariino nanebevzetí dogmatem, jde o církevní stvrzení tradice s mnohem hlubšími kořeny, což odpovídá katolickým zvyklostem. Tím, že Panna Marie byla do nebe vzata, tedy vynesena, se nanebevzetí liší od nanebevstoupení, které označuje samostatné vystoupení, vznesení se Ježíše Krista.
Oslavy se konají i v Praze
Nanebevzetí vyznávají také pravoslavné církve a část církví anglikánské tradice. Východní církve svátek slaví 28. srpna, což je 15. srpen podle juliánského kalendáře, a předcházejí mu dva týdny půstu.
Mariině nanebevzetí je zasvěcena řada kostelů. Kromě zmíněných bazilik ve Svaté Hoře a Hostýně také baziliky v Praze na Strahově, v Brně či na Velehradě a několik stovek kostelů po celém Česku. V některých farnostech bude součástí oslav i prastarý zvyk žehnání bylin a květin, jež bylo v minulosti s tímto svátkem spojeno.
V Praze se kromě slavnosti s žehnáním mariánského sloupu na Staroměstském náměstí uskuteční v sobotu a v neděli poutní slavnost na Bílé hoře. Tamní poutní místo Panny Marie Vítězné vzniklo počátkem 17. století k uctění padlých v bitvě na Bílé hoře, dnes tam stojí klášter benediktinek. Na víkend sestry naplánovaly poutní slavnost s prohlídkami kláštera, přednáškami, koncertem barokní hudby i modlitbami. Bude také předzvěstí letošní připomínky 400. výročí bitvy, která se stala symbolem rozdělení a náboženské a národnostní intolerance. Skončila porážkou českých stavů a na 300 let ovlivnila osud českého státu. Na znamení toho, že místo už nepřináší rozdělení, bude na Bílé hoře letos vztyčen smírčí kříž.
