Noční oblohu rozzáří Lyridy, meteorický roj letos bude mít ideální podmínky

Relax
22. 4. 2020 17:29
Meteorický roj na časosběrném snímku (ilustrační foto).
Meteorický roj na časosběrném snímku (ilustrační foto).

V noci nastanou v Česku nejlepší podmínky pro pozorování meteorického roje Lyridy, kdy - laicky řečeno - padají hvězdy. Letos mají podle astronomů lidé šanci vidět pouhým okem meteorů hodně, protože Měsíc bude těsně před novem a čeká se jasná noc. Země kříží během své oběžné dráhy kolem Slunce Lyridy každoročně od 19. do 25. dubna, maximum připadá na 22. dubna.

Meteory budou zdánlivě vylétat ze souhvězdí Lyry. Nejlépe lze tento úkaz pozorovat z místa, kde nejsou lampy či jiný světelný smog a odkud je výhled na velký kus oblohy. Nejvíce meteorů bude vidět zřejmě po půlnoci a nad ránem, kdy bude radiant výše nad obzorem. Maximum nastane ve středu dopoledne.

"Pokud letos nezkusíte Lyridy, může se stát, že tak dobře je neuvidíte třeba i deset let. Sejít se musí bezměsíčná noc, maximum musí relativně spadat do nočních hodin, kdy stoupá Lyra výše nad obzor a ještě musí být jasno. Tyto požadavky by letos měly být splněny," uvádí informační web České astronomické společnosti.

Staří Číňané pozorovali Lyridy už v roce 687 před naším letopočtem. Zřejmě šlo o vůbec nejstarší pozorování meteorů. Evropané si začali meteorů více všímat až v 19. století, kdy je zaskočil silný meteorický déšť Leonid. Kometu Thatcher, která je původcem Lyrid, pozorovali evropští astronomové v roce 1861. Zatím jenom jednou, protože se z dálav sluneční soustavy vynořuje jen jednou za 415 let.

Tradiční vesmírnou podívanou na letní obloze bývají v srpnu Perseidy. Nejvýraznějším rojem letošního roku se stanou prosincové Geminidy. Jejich maximum připadá na noc z 13. na 14. prosince, kdy bude Měsíc ve fázi novu. Odborníci očekávají až 150 meteorů za hodinu.

Meteory jsou světelné úkazy, které vznikají tehdy, když se malá tělíska nebo částečky prachu, které ve své dráze zanechala kometa, dostanou do atmosféry Země. Při letu ovzduším se třou o vzduch, rozžhaví se a většinou vypaří. Přitom dochází k ionizaci okolního plynu, a tak vzniká meteor - jasná světelná čára na obloze.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/PA/Danny Lawson

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ