Vzducholoď Norge
Od prokazatelného pokoření severního pólu uplyne 90 let

Když v dubnu 1909 prohlásil Robert Edwin Peary, že dosáhl severního pólu, netušil, jakou polemiku tento vítězný výkřik vyvolá. V září téhož roku totiž došel do listu New York Herald telegram, ve kterém oznámil Frederick Albert Cook, že severního pólu dosáhl již v roce 1908. Za první prokazatelné dobyvatele severní točny se tak považuje až posádka vzducholodi Norge, která pólu dosáhla před 90 lety, 12. května 1926.

K historickému letu se sešla vybraná společnost. Na palubě vzducholodi byli mimo jiné norský polárník Roald Amundsen, italský konstruktér Alberto Nobile a americký dobrodruh Lincoln Ellsworth. Amundsen byl již v té době slavným polárníkem, který měl za sebou dobytí jižního pólu v roce 1911. Nobile byl zase zkušeným konstruktérem a pilotem vzducholodí. A Američan Ellsworth disponoval kromě odvahy i penězi, které byly k uskutečnění dobrodružného podniku třeba.

Amundsen i Ellsworth již měli navíc s pokusem podívat se na severní točnu z ptačí perspektivy své zkušenosti. V květnu 1925 se vydali k pólu na palubě dvou létajících člunů. Svého cíle ani zdaleka nedosáhli a nakonec byli rádi, že celou výpravu přežili. Touha přeletět pól je však neopustila.

Posádka se směrem na sever vydala 11. května 1926, pouhých pět dnů poté, co si letecké dobytí pólu nárokovali Američané Richard Byrd a Floyd Bennett (i jejich prvenství je ale dodnes zpochybňováno). Po několika hodinách letu potvrdily přístroje dosažení pólu. Palubní chronograf ukazoval půl druhé ráno dne 12. května 1926. Na znamení úspěchu shodili cestovatelé na led vlajky svých zemí.

Euforii však vážně poznamenala námraza, která se začala tvořit na povrchu vzducholodi a nebezpečně zvyšovala její hmotnost. Kusy ledu odlétávající od vrtulí navíc na několika místech prorazily opláštění stroje. Kvůli nepřízni počasí nakonec vzducholoď nouzově přistála nedaleko osady Teller na Aljašce, přibližně 100 kilometrů severozápadně od místa původně plánovaného přistání v městečku Nome. Trasu mezi Špicberky a Aljaškou dlouhou 4300 kilometrů urazila za 72 hodin.