Dlouhé dobrodružství
Odvážní Čechoslováci ohromili před osmdesáti lety cestou kolem světa

Objet automobilem zeměkouli, to je úctyhodný výkon i pro dnešního motoristu. Před osmdesáti lety to ale byl heroický výkon, který vyžadoval vedle odvahy a technického umu také spolehlivé auto. Spolumajiteli smíchovských garáží Bohuslavu Janu Procházkovi a jeho spolujezdci Jindřichu Kubiasovi nic z toho nescházelo. Na cestu vyrazili v sériové Škodě Rapid v sobotu 25. dubna 1936 ve čtvrt na pět odpoledne a domů se vrátili po 97 dnech - o tři dny tak pokořili plán.

Na jejich cestu kolem světa si už vzpomene jen málokdo, ve své době ale dobrodružství Procházky s Kubiasem přitahovalo pozornost tisku i široké veřejnosti. Noviny a časopisy přinášely články o postupu malého československého vozu - proti běžné verzi měl jen zvětšenou stolitrovou benzinovou nádrž - Ruskem, Persií, Čínou či Spojenými státy. Za mnoha články stál sám Bohuslav Jan Procházka, který svými telegramy a dopisy neúnavně informoval žurnalisty o postupu cesty.

Čtenáři se tak mohli jen s mírným zpožděním dočíst o bahnitých cestách v Rusku, rekordním průjezdu Persií, "skvostné jízdě do Singapore" nebo zájmu, který rapid se dvěma Čechoslováky po cestě budil. Procházka, který "mluví německy, francouzsky a anglicky, jest dobrým filmařem amatérem, ženat, otcem dvou hošíků a dcerušky a jest mužem činu", sledoval i různé drobné zajímavosti, příkladem za vše může být krátká noticka o "Baťových tropických sandálcích na nožkách Číňanek", kterou poslal v půli června z čínského přístavu Permang.

Když se krátce před polednem 1. srpna 1936 vrátili cestovatelé do Prahy, vítal je před sídlem autoklubu v dnešní Opletalově ulici nadšený dav. A jak dodal všímavý redaktor časopisu Auto, jindy výřečný Procházka nemohl najít slov. Měl ale být na co pyšný - se sériovým vozem, který měl navíc před cestou najeto 60 tisíc kilometrů, urazil za 97 dní 27 600 kilometrů. Při přejezdu napříč Spojenými státy navíc bez zastávky pokořil šest tisíc kilometrů ze San Franciska do New Yorku za 100 hodin a 55 minut.

Ve stejné době jako Bohuslav Jan Procházka se z Československa vypravilo na výjimečné cesty i několik dalších motoristů, kteří šířili slávu zdejšího průmyslu. V roce 1934 se čtyři vozy Škoda Popular vydaly na cestu z Prahy do Indie, o dva roky později pak spisovatel a nadšený propagátor motorismu František Alexander Elstner připravil cestu zvanou "Sto dní v malém voze". Projel USA z New Yorku do Texasu, navštívil Mexiko, Arizonou, Kalifornií a vrátil se zpět do New Yorku.

Po velkolepé cestě kolem světa se Procházka, který mimochodem pocházel z rodu pánů z Dubé, vrátil k podnikání. Spolu s bratrem provozovali moderní garáže na pražském Smíchově, které přežily i německou okupaci. Po únoru 1948 bratři Procházkové emigrovali do USA a garáže připadly ministerstvu vnitra; do rukou rodiny se podnik vrátil v roce 1991.

Elstner, Procházka s Kubiasem a další slavní motoristé své doby jsou dnes pozapomenuti, jejich průkopnické činy ale inspirovaly dvojici cestovatelů známých dodnes - Jiřího Hanzelku a Miroslava Zikmunda. Ti na svou cestu s Tatrou 87 vyrazili skoro přesně jedenáct let po Procházkovi s Kubiasem, 22. dubna 1947.