Literární památka
Před deseti lety si mohli Češi prohlédnout slavnou Ďáblovu bibli

Před deseti lety, 20. září 2007, začala v pražském Klementinu výstava, jejímž vrcholem byl středověký manuskript známý jako Ďáblova bible či Codex gigas. Během necelého půl roku si tuto slavnou literární památku vzniklou na českém území nenechalo ujít přes 61 tisíc lidí. Knihu do Prahy mimořádně zapůjčila švédská Národní knihovna.

Lidový název Ďáblova bible získala kniha podle čerta vyobrazeného na jedné z jejích stránek. K obrázku se váže legenda, podle níž čert pomohl neobyčejně rozsáhlý text sepsat mnichovi za jedinou noc. I přes tuto pověst nebyl Codex Gigas nikdy zatracen inkvizicí, ale naopak se stal středem zájmu učenců i milovníků umění a kuriozit.

Rozměrný rukopis vyrobili na přelomu 12. a 13. století mniši v benediktinském klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Kniha obsahuje velkou část vědění tehdejší západní civilizace. Kromě Starého a Nového zákona zahrnuje i zaklínací formule k zahánění nemocí či k vypátrání zloděje. Nejcennější je pak opis Kosmovy kroniky, který patří k nejstarším a nejlepším.

Za třicetileté války padl rukopis do rukou švédských vojáků, kteří ho odvezli z Čech do své domoviny. Během následujících tří století let opustil Codex gigas Švédsko jen třikrát; v roce 1970 byl zapůjčen do USA, v roce 1999 cestoval do Berlína a před 10 lety do Prahy.