Restaurování a konzervace pernštejnské truhly z pardubického zámku jsou v polovině. Historici již díky tomu mají nová zjištění, upřesnili dobu výroby masivního dubového trezoru i postup jeho zhotovení. Odborníci například zjistili, že truhlu vyrobil pravák.
"Dendrochronologický výzkum určil, že dub na pernštejnskou truhlu pokáceli v průběhu deseti let následujících po roce 1481. Z toho vyvozujeme, že tento obří trezor si Vilém z Pernštejna objednal v době, kdy se rozhodl koupit pardubické panství," uvedl ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.
Čtyři a půl metru dlouhá truhla sloužila jako trezor uchovávající nejvýznamnější listiny, smlouvy, zlato a cennosti. Dimenzovaná byla na stovky kilogramů zlata a stříbra. Přístup k ní vede přes zámeckou kapli dolů po úzkém točitém schodišti a podzemními chodbami přes několikeré masivní dubové dveře s mohutnými zámky.
"Samotnou truhlu zabezpečují petlice a mechanické zámky. Dnes je to jediná dochovaná součást pozdně gotického mobiliáře zámku," uvedl Libánek.
Průzkum odhalil, že tesař truhlu z dubového kmene vydlabával. Pravděpodobně šlo o jednoho člověka, který byl pravák a používal jeden nástroj. Dřevo je dobře zachovalé díky stabilnímu klimatu. Železné pásy, kterými je truhla pobitá, ale poškodila vlhkost. Konzervátoři jemným pískováním korozi odstranili a kov ošetřili voskováním.
Tesařům se podařilo v malém prostoru sklepení masivní truhlu otočit na bok, aby mohli konzervovat její dno. Vymysleli a sestavili dřevěnou konstrukci, kterou vyrobili na míru nepravidelným tvarům truhly. Dřevěný trezor do ní upevnili a vyzdvihli na dřevěné kozy s čepy, na kterých téměř tunovou truhlu otočili. Po ošetření dna truhly je čekají její další části.
