Sbírala cukr třicet let, teď má 27 tisíc balení z celého světa

Ačkoliv si sama kávu nesladí, sbírání balených cukrů se pro Jitku Šošolíkovou z Valašského Meziříčí stalo celoživotním koníčkem. Za 30 let jich nashromáždila přes 27 tisíc kusů, přičemž za nejcennější považuje například malé kostičky cukru z Tibetu. Zlomek její sbírky je od soboty k vidění v zámku Lešná u Valašského Meziříčí.

"O cukru bych mohla mluvit hodiny," řekla nyní již důchodkyně, která si považuje také asi deseticentimetrové papírové krabičky naplněné cukrem. "Byla nějakého amerického vojáka za druhé světové války," podotkla. Stáří cukru na většině balení poznat nejde. "Jen na některých je vidět, že pocházejí ještě ze Sovětského svazu nebo NDR," uvedla.

V její sbírce jsou cukry z Číny, Japonska, Latinské Ameriky, Pákistánu, JAR i Nového Zélandu. "Hůře se shánějí cukry z Afriky, tedy z těch zemí, do kterých turisté často nejezdí," podotkla.

Balené cukry jsou přitom podle jejích slov v různých zemích jinak veliké. "Například od dvou gramů v Bulharsku po desetigramové ve Španělsku," řekla sběratelka. Z Ruska pocházejí větší balení, například Japonci balí cukr do trubiček dlouhých asi 15 centimetrů a širokých jen půl centimetru. Cukr bývá také v obalu ve tvaru srdce.

Sběratelka, která je již v důchodu, sama příliš necestuje, cukry jí vozí rodina, přátelé a známí. Také je členem Klubu sběratelů baleného cukru. "Tak dvakrát do roka se sejdeme, každý přinese své přebytky a vyměníme si je. Někdy přijedou i sběratelé ze zahraničí a přivezou něco cenného, zase si odvezou něco od nás," podotkla Šošolíková.

Sbírání cukrů pro ni začalo před 30 lety při cestě do Švýcarska, kde ji uchvátil barevný cukr s karetním motivem. "Byl nádherný, u nás byl maximálně s nějakým jednoduchým nápisem," podotkla. Postupně přibyly další zajímavé kusy a sbírka se začala rozšiřovat.

Balené cukry má sběratelka uložené ve fóliích a šanonech, kostky v krabicích. "Jak však sbírka přesáhla 10 tisíc kusů, začala jsem už některé ty méně významné kusy vysypávat a ukládám jen obal, zabere tak méně místa," poznamenala.

V lešenském zámku Šošolíková představuje zlomek své sbírky, odhadem asi tisíc kusů. Většina lidí, kteří sběratelce cukry dávají, její sbírku nikdy neviděla. "Tato výstava je i mým poděkováním za všechny darované cukrové příspěvky," uvedla Šošolíková. Výstava nazvaná Cukrové mámení potrvá do konce srpna.